Přestože už loni se organizátoři obou živých betlémů dušovali, že si nekonkurují, letos to tak opět vypadalo. Stejné datum, stejná hodina začátku i konce a v podstatě stejné scénické představení i doprovodný program.
Dřevěný chlév, dvojice Josefa a Panny Marie s Ježíškem, ke kterým se v každou celou hodinu přijde poklonit průvod lidí, od tří králů až po řemeslníky či muzikanty. Pak se mohou lidé u chléva s trojicí vyfotit, kousek dál si třeba nechat vyvěštit budoucnost z odlitého olova nebo koupit něco malého na zub či na zahřátí.
To je základní scéna stejná pro oba živé betlémy – chomutovský i červenohrádecký. A rozdíly?
V Chomutově probíhalo představení v režii jeho zakladatelů – Jaroslava Stejného a jeho kolegů. Patnáctiletá tradice souboru jistě přilákala spoustu lidí. Stejně jako fakt, že na živý betlém se lidé mohli dostat snadněji třeba pěšky nebo trolejbusem. Na Červený hrádek (snímek dole) je dostupnost horší.
close
zoom_in
Tam naopak návštěvníci museli bojovat s každoročním problémem – kde zaparkovat. Parkoviště bylo neustále plné, stejně jako všechny ulice dole ve vesnici. Co naopak lidi na zámek táhlo, byla jistě atmosféra. Louka před zámkem je na podobné představení přeci jen vhodnější než dlážděné náměstí uzavřené bloky domů. Počasí dokáže tuhle atmosféru vyšperkovat stejně jako pokazit. Letošní déšť a bláto se snažilo spíš o to druhé. A ani tady nejsou bez tradice, právě tady totiž Stejný před patnácti lety začínal, takže lidé si sem zvykli chodit bez ohledu na herecké obsazení.
Stejné to bylo i vloni. „Neřeším, že je betlém i jinde,“ řekl tehdy Jaroslav Stejný, organizátor toho chomutovského. V podstatě podobně mluvil i Bedřich Fryč, šéf jirkovské kultury. „Necítíme to jako konkurenci. Jsou prostě dva živé betlémy. Když se oba uživí a návštěvníky si najdou, tak proč ne,“ prohlásil tehdy.
Chomutovský deník byl na obou betlémech a větší návštěva byla na hrádku. Kde jste byli vy a líbilo se? Hlasujte a diskutujte!
