Školou v Kovářské prošly stovky dětí včetně prapradědů a prababiček dnešních obyvatel horského městysu. Jeho dominanta pochází z roku 1908 a právě prochází obnovou čelní strany fasády. Ke zděšení některých místních obyvatel ale nebude vypadat jako kdysi. Stavaři měli se svolením starosty zahladit prolisy klasicistně pojaté budovy.

Škola v Kovářské pochází z roku 1908.Zastupitelé přitom původně rozhodli, že všechny části fasády musejí zůstat zachované. „V rozporu s rozhodnutí zastupitelstva, že budou zachovány všechny okrasné prvky budovy, neděje se tomu tak. Z nepochopitelného důvodu je vodorovné drážkování fasády v prvním podlaží a sloupoví zalepováno - ničeno,“ upozornil místní obyvatel Petr Pasev, který s nelibostí sleduje, jakým způsobem stavební práce pokračují. „Dochází tak k zásadnímu znehodnocení původního komplexního díla. V době opolystyrenovaných rovných krabic je ničení zděděných hodnotných staveb těžkým luxusem,“ nešetřil kritikou.

Poukázal také na příklad vejprtské školy či radnice, které jsou podobné a při jejichž rekonstrukci město neváhalo přizvat architekta.

Na skutečnost, že práce v Kovářské nepostupují v souladu s rozhodnutím zastupitelstva, upozornila také tamní radní Marcela Císařová. „Během prací došlo k politováníhodné skutečnosti, kdy byly zcela zničeny prolisy na čelní straně budovy školy. Rozhodl o tom jediný člověk, samotný představitel, zástupce obce Kovářská, aniž by akceptoval rozhodnutí členů zastupitelstva, případně konzultoval své rozhodnutí s odborníkem,“ zdůraznila.

„Možná tyto prvky - prolisy neměly žádnou technickou funkci, z dnešního pohledu moderní doby byly třeba zbytečné, ale byly na této budově od jejího vzniku. Tak se tenkrát stavělo,“ dodala.

Základní škola J. C. Kluttze není památkově chráněná. Má ale svou historii, která je podle mnohých hodna respektu. „Myslím, že je povinností vedení městysu snažit se zachovat původní ráz takových staveb, přímo 'hýčkat si' takové budovy,“ myslí si Císařová a doufá, že rekonstrukce v dnešní podobě není nevratný proces.

Místostarosta: je to jen humbuk

Starostu Petra Siegla se Chomutovskému deníku nepodařilo oslovit, protože na několik dnů vycestoval. Vyjádřil se ale místostarosta Milan Duháň, podle kterého se jedná o mnoho povyku pro nic.

„Je to humbuk. Jediné, co zahlazujeme, jsou rádoby prolisy, ze kterých zbyla jen čtvrtina. Větší část není původní a vypadá, jako by je do omítky někdo vyryl prutem. Jsou křivé,“ hájil rozhodnutí hlavy městysu. „Starosta rozhodl o sjednocení budovy, aby byla stejná přední i zadní část,“ dodal s tím, že reliéfy, šambrány i původní žlutá barva doplněná bílou a červenou zůstanou zachované.

Byť se nejedná o památkově chráněnou stavbu, architekti takovýto postup vidí velmi neradi. Jaký je ten správný?

„Podle mého názoru, když obec opravuje za nemalé peníze fasádu, měla by zvolit správné řešení. Vytáhnout z muzejního archivu foto, jak vypadala budova původně a upravit ji tak. Ne zamazávat části fasády,“ řekl architekt Ladislav Komrska. „Takto domy ztrácejí svou duši, svou identitu,“ je přesvědčený. Jako příkladnou opravu fasády vnímá prvorepublikovou školu v Březně u Chomutova. „Je nádherná, tak má vypadat úprava školy,“ vyzdvihl.

Během letoška má být obnovená celá přední část fasády školy v Kovářské. Celkové náklady dosahují půl milionu korun.