Další obří vrtule na horách? Ano, ale nechceme jich tu mít tolik a jen tam, kde to povolíme my.

Zhruba taková zpráva jde k plzeňské firmě APB. Ta chce z na svazích hor na Chomutovsku vybudovat necelou stovku větrníků a to na různých místech. Nejvíce jich plánuje nedaleko přehrady Přísečnice a v okolí Křimova, dále pak u Výsluní či Blatna.

Nikdo ale „plzeňské“ větrníky na svém území nechce. „Nesouhlasíme s výstavbou v přírodním parku Bezručovo údolí a údolí Prunéřovského potoka,“ konstatuje odbor životního prostředí v Chomutově.

Další se připojují, o nové větrné farmy či parky nemají zájem ani v Domašíně či Výsluní, tedy v obcích v jejichž blízkosti by měly stát. Neznamená to ale, že odmítají větrnou energii kompletně. Například Výsluní spolupracuje s jinou firmou, která má stejný záměr. Společně naplánovaly podobu územního plánu, jeho pořízení investor i zaplatil. Obec si tak udržuje dohled nad tím, kde vrtule budou stát, tedy že ne blízko domů či chat.

„S výstavbou jinde, než jak je stanoveno v územním plánu, zásadně nesouhlasíme,“ konstatuje starosta Výsluní Milan Hladík.

Proti jsou i majitelé pozemků, které sousedí s těmi, na kterých by chtěla plzeňská APB stavět. Vlastní je firmy i soukromé osoby, většinou nesouhlasí proto, že samy chtějí elektrárny stavět.

Jinou skupinu, která je nespokojená s jakoukoliv další výstavbou větrníků, jsou chataři a obyvatelé malých vísek. Například obyvatelé vesničky Volyně nedaleko Rusové mají špatné zkušenosti s větrnými farmami, které už rok na místě stojí. Stěžují si především na hluk a obávají se, že by další stožáry situaci výrazně zhoršily. Z tohoto důvodu také sepsali petici, kde zásadně nesouhlasí s dalšími stavbami. Podobné petice sepsali i obyvatelé jiných obcí.

Větrná energie je podobně jako sluneční dobrým byznysem, protože je zaručena návratnost vložených peněz a výdělek. I proto má zájem o pozemky v Krušných horách mnoho firem, z nichž některé jsou navzájem provázané. Vzniká tak poměrně nepřehledný „guláš“ záměrů, zájmů a investic.