Národní památkový ústav si proto pro letošní rok připravil projekt s názvem Šlechta českých zemí v evropské diplomacii, kde toto jejich úsilí přiblíží zblízka. Zapojilo se do něho i několik zámků v regionu, které si připravují zvláštní program pro návštěvníky.

Projekt se zaměří na diplomatické snahy šlechty od středověku do období První republiky. První republika představuje jednu z nejzásadnějších kapitol české šlechtické historie. Přestože postavení české šlechty se vytvořením nového státu znatelně změnilo a přišla o velkou část privilegií stejně jako majetku, na Československo nezanevřela.

Zámek JezeříZdroj: Deník/Miroslava ŠebestováŘada šlechticů pro republiku pracovala a pomáhala křehké republice najít pevné místo na mapě Evropy. Jedním z nich byl například Max Lobkowicz, kterého připomenou na zámku Jezeří.

„Působil na velvyslanectví v Londýně a byl přítelem Jana Masaryka, kterému pomáhal působit ve vyšší společnosti. Lobkowicz byl i vyslancem české exilové vlády během druhé světové války,“ vypráví kastelánka zámku Hana Krejčová. „Masaryk proto na Jezeří, což se asi málo ví, často jezdil. Dokonce tu měl i svůj pokoj,“ doplňuje kastelánka.

Zámek Jezeří na fotografiích:

Právě na ukázku pokoje Jana Masaryka a pracovny Maxe Lobkowicze se mohou těšit návštěvníci během léta. „Půjde o náznakovou instalaci, místnost vybavíme exponáty z doby První republiky. A samozřejmě připomeneme i prezidenta Masaryka,“ doplňuje Hana Krejčová. Slavnostní vernisáž se uskuteční 30. června a kromě netradičních místností na návštěvníky čeká i vystoupení swingového tria Sestry Havelkovy a výstava Ve znamení tří deklarací, která přiblíží osudy české šlechty během druhé světové války.

Zámek v Krásném DvořeZdroj: DENÍK/Hynek DlouhýNa zámku Krásný Dvůr využijí projekt k ozvláštnění prázdninových prohlídek. Ty budou totiž kostýmované a zámkem provedou osoby nejpovolanější. „Průvodci budou Heřman a Humprecht Černínové z Chudenic,“ upřesňuje kastelánka zámku Michaela Hofmanová. Prohlídky nesou podtitul z Istanbulu na Krásný dvůr a dozvíte se nejen zajímavosti o prvních majitelích zámku, ale i o orientální kuchyni.

Letos si kromě výročí vzniku republiky připomínáme i 70. let od nástupu komunismu k moci. Právě rok 1948 znamenal pro šlechtu, na kterou nedopadly takzvané Benešovy dekrety, definitivní konec působení v Československu. Většina odešla do exilu, ti co zůstali se museli potýkat s tvrdými postihy. Když po roce 1989 začali šlechtici uplatňovat restituční nároky, často pak našli svá rodová sídla v dezolátním stavu. Prostředky na obnovu chyběly a majetek tak zůstal v držení státu.

Živé obrazy v Krásném Dvoře: 

V našem regionu se už dnes šlechta doma necítí. „Z počátku jsme kontakt měli, protože pro pana Martina Lobkowicze bylo Jezeří domov a citová vazba byla tudíž velká. A to i přesto, že nám zámek věnoval. Současný dědic a správce majetku rodu už tu vazbu ale nemá, vyrostl a žil v emigraci. Kontakt spolu neudržujeme,“ říká kastelánka zámku Jezeří Hana Krejčová.

Podobně je na tom i zámek Krásný Dvůr. „Černínové se zdržují v Chudenicích a co vím, s obcí velmi úzce spolupracují. Je to jejich rodové sídlo,“ vysvětluje kastelánka Michaela Hofmanová. „Krásný Dvůr jim navrácen ale nebyl, pozornost na nás tedy neupínají. Nejsme v kontaktu,“ uzavírá kastelánka.