Renata Kobzová (57 let)
Starostkou je šestým rokem. Do té doby pracovala na správě hřbitova. Má syna, dvě vnoučata. Ráda se věnuje rybolovu, vaření a zahrádkaření.

Tím nejvýraznějším v Rokli je klasicistní zámeček, který patří obci. V jakém je stavu?
Zámeček před válkou vlastnili Němci, když přišli komunisté, měli tam kanceláře místní jezeďáci. Obec ho získala zpět od státu za bývalé starostky, které se také podařilo ho s pomocí dotací opravit - do rekonstrukce šlo kolem deseti milionů korun. Dnes je tam penzion a restaurace. Chtělo by to další investice, zámeček je taková naše chlouba. Jenže i když vám jedna půlka lidí řekne, je super že ho máme, druhá namítá, že tam jen strkáme peníze.

Co by zámek ještě potřeboval za opravy?
Nechala se tam udělat dřevěná špaletová okna, těmi ale táhne, navíc dovnitř zatéká a dělá se tam plíseň. Památkáři nám ale nedovolí víc, než opravy. Loupe se nám fasáda, která se tenkrát dělala z dotace, odborníci se později vyjádřili, že byl využitý nevhodný materiál. A hlavní vada je, že soudruzi zabetonovali okna ve sklepech, které jsou pod celým zámkem, takže chybí větrání a do celého domu jde vlhkost.

Zdroj: DeníkRokelský zámek je ale také magnetem pro společenský život, je to tak?
Určitě ano. Když jsem tu začínala jako starostka v roce 2015, zámek se sotva otevíral. Ještě ani nebyly v pokojích koupené peřiny a my tu rozjeli první pěknou akci. Byl to Den žen pořádaný Českým červeným křížem, kterým se to odrazilo, protože účastnice daly vědět svým známým a najednou přišli lidé, jestli by na zámku mohli mít třeba i svatbu. Tak jsem si vyřídila vše pro to, abych mohla oddávat, a od té doby to frčí. Kromě pořádání svateb nám před zámkem každoročně startují motorkářské závody. Sjede se sem obvykle na sedmdesát motorkářů, s kamarády a rodinami tu často bývá kolem tří až čtyř stovek lidí, do toho řvou mašiny a všechno duní. Je to pěkná akce. Také motorkáři se sem následně vracejí kvůli svatbám. Lidé se k nám naučili jezdit i bez reklamy.

Jaroslava a Zdeněk Kejzlarovi před rodinnou hospůdkou.
Návrat do rodného domu: Brečela jsem štěstím, líčí dcera poválečného hostinského

Jaké máte pro letošek priority ohledně investic?
Do zámku nebudou, i když nám tam „hoří“ topení. Je na elektřinu, což stojí ročně spoustu peněz. Máme tu ale pět obcí a každá má nějakou trhlinu. Prioritou je pro nás letos komunikace v Krásném Dvorečku. Lidé tam žádnou nemají, takže nám tam pošta a sanita odmítají jezdit, že do toho bahna nepojedou. Máme na to vyhrazené tři miliony korun, ještě čekáme na dotaci.

Pak třeba Želina. Máme tam krásný kostel sv. Vavřince, kde slavíme vždy v srpnu svátek tohoto světce, provázený je bohoslužbou a ochutnávkami svatovavřineckého vína. Kostel v šedesátých letech vyhořel, zapálil ho místní občan, protože ho vykradl a chtěl zahladit stopy. Celý shořel. Vypadalo to potom tak, že ho stát odepíše a bude srovnaný se zemí, což se naštěstí nestalo. Kostelík dnes funguje, udělala se tam střecha, okna, podlaha. I tam se oddává. Je potřeba opravit vstup a dále hřbitovní zeď u kostela. Takže v každé obci je něco, peníze je stále kam dávat, ale je jich málo.

Máte tady chatařskou oblast, jaký to má dopad nebo přínos pro obec?
Máme tu opravdu hodně chatařů. V Hradci je na dvě stě chat a v žádné není jen jeden člověk, chataři jsou také ve Vísce. Když byl covid, všichni ujížděli z města a byli raději tady, kde mohly děti vylézt alespoň před chatu. Samozřejmě navyšuje nám to náklady na odpady. Ale chataři jsou lidé, kteří tu jsou s námi, nic proti nim nemáme.

Studánka, ilustrační foto.
Lesníci obnovují studánky a staré stezky v kraji. Chceme lidi potěšit, říkají

Jak hodnotíte zdejší vybavenost?
Není tu škola ani školka, ani obchůdek, takže lidé musí těch pět kilometrů do Kadaně. Jsou takto naučení. Trochu v tom pomáhá kemp v Hradci, který vlastní a pronajímá obec. Každé ráno tam mají čerstvé pečivo a třeba mléko. Žádala jsem Ústecký kraj o posilu autobusových spojů do Kadaně, jsou tu staří lidé, tak aby se dostali do obchodu a za lékařem. Také máme v Hradci šest paneláků s rodinami. Žádost ale nevyšla.

Kvůli kempu a jeho pronajímání tu před několika měsíci panovala jistá nevole, oč se jednalo?
Kemp vlastnil soukromý vlastník, podnikání se mu ale nějak nedařilo, takže šel kemp do dražby. Bývalé vedení obce ho vykoupilo za 2,6 milionu korun a pronajalo ho opět bývalému majiteli. Chodily nám na něj ale stížnosti, že je nepříjemný, povolil také, aby se majitelé karavanů napojili na vodovod. Problém je, že z karavanů pak tato voda vychází ven, a to v jiném stavu. Několikrát jsme nájemníka upozornili, aby zjednal nápravu, neuposlechl ale, takže jsme rozhodli, že ho vyměníme. Je ve výpovědi, bude tam do září, pak přijde někdo nový.