Majitelé plánují, že v objektu vznikne kreativně podnikatelské centrum se sdíleným pracovním a studijním prostorem i kavárnou.

Karschův dům vlastní manželé Holubovi z Prahy skrze společnost Žatecká brána. Dostali se k němu náhodou. Štěpán Holub, který pracuje jako právník, měl cestu do Kadaně. Protože už dříve slýchal, že se jedná o pěkné město, nechtěl tomu ale věřit, vydal se po práci na procházku historickým centrem.

„Viděl jsem barbakán a za ním tento dům, který vypadal, že už dlouho stát nebude. Okna i dveře měl zazděná, střechu děravou, rostly z ní náletové dřeviny. Domu mi bylo líto a něčím mi učaroval, nevím čím. Zaujalo mě ale také celé město,“ nastínil právník. A tak udělal něco, co běžně nedělá. Našel majitelky, které žily na druhé straně země nedaleko Brna. Prodej se sice hned nepodařil kvůli náhlému úmrtí jedné z nich, napodruhé ale ruinu koupil v dražbě.

Výsledky výzkumu představil archeolog Kryštof Derner z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech, který sídlí v Mostě.
Historie Kadaně pod podlahou domu. Archeologové našli staré opevnění i minci

První prohlídka domu byla poměrně dobrodružná. „Navštívili jsme ho prvním patrem. Museli jsme přistavit k parkánu žebřík a vlézt dovnitř. Tam jsme se ocitli v podstatě metr nad zemí, protože podlaha byla zasypaná odpadky,“ popsal majitel.

Od té chvíle uplynulo zhruba deset let a dům se krok za krokem mění. Nejdříve majitelé nechali odvézt odpady, které zaplnily třicet velkých kontejnerů. Dům dostal novou střechu, je staticky zajištěný a má z větší části novou fasádu, což je viditelné hlavně z parkánů. Fasáda teď chybí jen při pohledu z ulice, což se ale změní. „Letos ji, doufáme, dokončíme a už se budeme věnovat jen vnitřkům,“ těší se majitel.

Takto Karschův dům vypadal, když ho koupil současný majitel.Takto Karschův dům vypadal, když ho koupil současný majitel.Zdroj: se svolením Štěpána Holuba

Původně manželé počítali, že obnova bude projektem na celý život. Práce se ale podařilo urychlit i díky finanční pomoci města, které dlouhodobě přiděluje dotace na opravu historických domů v památkové rezervaci.

„Běží to pětkrát rychleji, než jsme si původně mysleli,“ oceňuje Štěpán Holub. „Do koupě domu jsme šli trochu bezhlavě. Kdyby to měl být byznys plán, vybrali bychom si něco jiného. Z toho hlediska by se vyplatilo koupit spíš byt v paneláku a pronajímat ho. To by byl ale úplně jiný příběh a asi by mě nebavil.“

O sejmutí horního obrazu se postarala Chomutovská knihovna, brzy zmizí i větší plátno. Na svá místa se však vrátí díla malovaná v duchu starých mistrů.
Vrátí se sv. Ignác i andělé. Kostel v Chomutově získá obrazy jako před sto lety

Jakmile bude upravený i vnitřek, nastěhuje se tam spolek Karschův dům. Ten už má také vize, jak budovu využívat. „Idea je, aby to byl prostor, kde se mohou scházet mladí lidé, kteří chtějí podnikat,“ načrtl představy ředitel spolku Josef Kdolský. Ten je sám představitelem mladých aktivních obyvatel Kadaně.

„Měla by tam být kavárna, coworking, takže takové otevřené pracovní lomeno studijní prostředí. Lidé by tam mohli trávit čas, potkávat se a vzdělávat se v kurzech a workshopech. Ve výsledku by měl vzniknout kreativní podnikatelský hub,“ doplnil Kdolský. Jeho rozjezd bude závislý na tom, jak spolek uspěje se žádostmi o dotace.

Karschův dům na snímku z roku 1959.Karschův dům na snímku z roku 1959.Zdroj: se svolením Štěpána HolubaKarschův dům stojí v Žatecké ulici. Kvůli tomu, že byl dlouhodobě zanedbaný, se dočkal nálepky „dům hrůzy“. Jedná se ale o pozoruhodnou stavbu, která sahá hluboko do historie. Postavená mohla být ve druhé polovině 15. století, jak s jistou dávkou opatrnosti předpokládají historici. Její nejstarší vyobrazení je patrné na vedutě z roku 1602, na níž je vidět vysoký dům s trojúhelným štítem. V 19. století ho vlastnil měšťan a řeznický mistr.

Kolem roku 1900 pak dům koupil Emanuel Karsch, severočeský textilní průmyslník a majitel panství Prunéřov-Ahníkov. Jeho syn ho vlastnil až do roku 1945. V meziválečném období dům obývali nájemníci německého, českého a židovského původu, byl tam zřízený také krám. Po skončení druhé světové války ho stát zkonfiskoval jakožto takzvaně německý majetek a uvalil na něj národní správu. Poté přešel do majetku města, které ho využívalo jako nájemní dům. Dnes patří společnosti Žatecká brána a aktuálně tam probíhá archeologický výzkum korunovaný důležitými nálezy.

Zdroj: s využitím poznatků historika Petra Hlaváčka

Mohlo by vás zajímat: Scénicky nasvícená a s mlhovištěm. Fontána v chomutovském parku ožije

Zdroj: Deník/Miroslava Šebestová