Jít, přemýšlet, jít, najíst se, jít, vyspat se a zase jít a jít. Den za dnem, třeba měsíc. Vydat se na Svatojakubskou pouť je celosvětovým fenoménem. Věhlasná cesta vede ze střední Evropy do Santiaga de Compostela ve španělské Galicii, kde se jednotlivé trasy sbíhají u katedrály a hrobu apoštola svatého Jakuba Staršího. Pár jich navazuje i z Česka a jedna by mohla vést dokonce z Kadaně.

„S myšlenkou přišlo naše partnerské město Aue. Skrze saské Krušné hory vede tahle Svatojakubská cesta už dlouhodoběji jako jedna z možností, kudy jít ze střední Evropy až do Santiaga de Compostela,“ uvedl kadaňský místostarosta Jan Losenický. „O svou stezku se snaží na německé straně co nejlépe starat, zakládají na ní různé stanice a řeší ubytování pro poutníky, aby měli zázemí, které je i ve Španělsku a Francii,“ dodal.

Na propojení cesty mezi Kadaní a Aue by se mohlo začít pracovat už příští jaro. „Zatím ale nevíme, co bude potřeba za schvalovací procesy,“ upozornil místostarosta na možná úskalí. „Pravděpodobně cestu nejdříve prošlápnou poutníci a pak začneme vyjednávat o značení,“ dodal místostarosta.

Výchozím bodem se má stát františkánský klášter v Kadani, který býval poutním místem. Kadaňský historik a muzejník Lukáš Gavenda navíc navrhl, že by na trase mohl být také gotický kostel sv. Jakuba Většího v Louchově na Chomutovsku. Památka ze 13. století ovšem potřebuje opravit.

Svatojakubská pouť neslouží jen věřícím, může se na ni vypravit každý. „Rozkřiklo se, že je to nejslavnější evropská cesta, dokonce slavnější než cesta do Říma. Podle mého tomu pomohla beletristická díla a cestopisné zpracování od lidí, kteří tam našli sami sebe,“ zmínil Jan Losenický.

„Každý má v životě etapu, kdy se zamýšlí nad vážnějšími tématy. Pokud je spojená s nějakou krizí, člověk chce udělat něco nevšedního a tato cesta tomu může hezky posloužit,“ dodal.

Pouť před několika lety podnikl například Chomutovan Milan Kubík, který vyšel ze španělské Pamplony a v cíli měl v nohách kolem sedmi set kilometrů. Putoval 25 dní s krosnou na zádech. „Šel jsem na základě knihy Poutník Mágův deník od Paula Coelha,“ prozradil. „Byl to neopakovatelný zážitek. Myslel jsem si, že si vyčistím hlavu, což se nestalo, ale potkal jsem tam spoustu lidí, kteří toho hodně zažili. Člověk nevěděl, co ho čeká příští den,“ líbilo se mu.

Poté, co dorazil do katedrály v Santiagu de Compostela, pokračoval ještě do Fisterry, místa, které bylo označeno jako konec světa. Právě z konce světa pochází také mušle, kterou získala Kadaň od hlavního poutníka spolku Jakobsweg Silberberg. „Gerd Lückner nám předal mušli hřebenatku, kterou našel u Cabo de Fisterra,“ potvrdil muzejník Lukáš Gavenda. Ta je symbolem svatojakubského putování.