Rozhodnuto. Několikaletý spor mezi zemědělcem Richardem Sůrou a Lokomotivou Žatec, která v Horní Halži v Krušných horách už desítky let provozuje sjezdovku, je u konce. Zemědělec se domáhal odstranění vleku, který je částečně i na jeho pozemku, krajský soud jeho žádosti vyhověl. Nepřijal tvrzení lyžařů, že mají souhlas s užíváním pozemku. Zrušení vleku znamená ukončení provozu sjezdovky a s největší pravděpodobností i konec lyžování v malém středisku na Chomutovsku.

„Soud rozhodl, že musíme vlek odstranit. Vlek tam nejde postavit bez využití toho pozemku. Fakticky to znamená konec sjezdovky a lyžování v Horní Halži,“ byl po vynesení rozsudku smutný předseda TJ Lokomotiva Žatec Tomáš Petříček. „Chtěli jsme se dohodnout, ale on nás tam prostě nechtěl,“ dodal. Podle něj k demontáži vleku dojde přes léto nebo na podzim.

Rozhodnutí mrzí lyžaře, kteří do malého střediska, které bylo v provozu jen o víkendech, svátcích a prázdninách, jezdili. Sjezdovka sloužila nejen desítkám členům klubu, ale i široké veřejnosti.

„Věřil jsem, že se povede vlek zachránit. Je to velká škoda. Hodně to tam využívaly děti, hodně se jich tam naučilo lyžovat,“ je zklamaný Filip Svoboda, který do vesničky čas od času míří za přáteli a lyžováním.

Odvolací Krajský soud v Ústí nad Labem potvrdil rozhodnutí soudu okresního, který už před časem řekl, že sportovci mají vlek odstranit. Argumentoval tím, že souhlas, který sportovci získali k užívání pozemku před dlouhými lety, lze odvolat, že není trvalý. Soud řekl, že majitel má právo svůj pozemek užívat a nemusí na něm nadále strpět vlek.

Deník oslovil také majitele části pozemku pod vlekem a sjezdovkou. „Nechci se k tomu vyjadřovat do médií,“ řekl pouze Richard Sůra.

V Horní Halži se pod hlavičkou Lokomotivy Žatec lyžuje od 70. let minulého století. Část pozemků patří sportovnímu klubu, další část, zhruba 12 tisíc metrů čtverečních v horní části sjezdovky, vlastní právě Sůra. Pozemek koupil v roce 2002 od Pozemkového fondu. Že je na něm lyžařský vlek, věděl. V územním plánu je plocha určená pro sportovní účely.

Obě strany se přely o to, zda se vlek dá přestěhovat, nebo jestli je trvalou stavbou. Soud dal zapravdu zemědělci, jenž tvrdil, že je mobilní. „Za prvé nemáme kam a za druhé se přesunout nedá,“ oponoval Petříček.

Lokomotiva argumentovala tím, že měla souhlas od dřívějšího vlastníka pozemku ke stavbě a provozování. Podle nich nebyl nijak časově omezený, považovali ho za trvalý. Dřívějším vlastníkem byly chomutovské státní statky. Zemědělec ale naopak říkal, že souhlas dal předchozí vlastník, přičemž nový ho může odvolat, což také učinil.

Vztahy mezi sportovci a Richardem Sůrou se vyhrotily v roce 2015. Zemědělec tehdy dokonce nechal na sjezdovku navézt balíky slámy, aby lyžování znemožnil. Soud mu tehdy nařídil je odstranit, nezabýval se ale dalším fungováním. Od té doby se problémy hromadily. Lokomotiva Žatec měla pozemek od zemědělce v pronájmu. Sůra ale v dubnu 2015 smlouvu vypověděl a lyžařům nabídl, že mohou pozemek koupit. Částku 1,8 milionu ale klub neměl, požádal proto o pomoc město Žatec. To nakonec nabídku odmítlo, cena se zástupcům města zdála příliš vysoká. Sportovci ale pozemek dále využívali. Stále se přitom opírali o souhlas předchozího vlastníka. Lokomotiva a Sůra se začali přít také o výši nájmu, k dohodě nedošlo.

Richard Sůra také tvrdil, že provozováním sjezdovky mu na pozemku vznikají škody. Poškozují ho prý často čtyřkolky. Pozemek je údajně hodně znečišťován nejen v lyžařské sezoně, ale i po ní, měly se tam podle něj konat nepovolené cyklistické závody. Sportovci se nařčením bránili, o sjezdovku prý pečovali a případný nepořádek uklízeli. „Připouštíme, že po sezoně bylo vidět, že se tam lyžuje. Používáme rolbu, pohybují se tam lyžaři, tráva není úplně taková jako jinde. Vždycky ale louka hodně rychle zaroste a není nic poznat. Snažili jsme se o to starat. Některé věci, které říká, jsou smyšlené. Například to o cyklistech, to není pravda. On nás tam prostě nechce,“ dodal Tomáš Petříček.