Bohuslav Kreuz (59 let)
Než se stal starostou, pracoval jako stavbyvedoucí. Rád se stará o domácí zvířectvo, čte, chodí na procházky a občas se jde podívat na fotbalové utkání.

„Nezůstala nám tam jediná střecha. Šlo to po Doupovských horách, v Mašťově to otočilo sloupy vysokého napětí a na Nechranické přehradě se to rozpadlo,“ popsal živel, který řádil ve sto metrů širokém pásu. Strasti obcí na Moravě i v nedalekém Stebně, které živlu čelily před půl rokem, si proto umí představit. Obec krátce po události poslala ze svého rozpočtu peníze do postižených oblastí.

V současnosti starostu trápí covidové zmražení běžného života, přesto rozvíjí další plány do budoucna.

V České republice je Vilémovů několik a údajně se jeho obyvatelé i setkávali. Platí to stále?
Ano, byli jsme průkopníci spolu s Vilémovem u Golčova Jeníkova, což je městys v okrese Havlíčkův Brod. Setkávalo se nás asi pět, celkem je Vilémovů snad sedm či osm. Vždy se jelo do jednoho z nich, z každé obce přijely autobusy a na místě pak bylo kolem dvou set lidí. Už tenkrát to stálo pěkné peníze, protože bylo potřeba se o lidi postarat a zajistit jim program. Setkání jsme pořádali v 90. letech. Vydrželo to pár let, než přišly volby a vyměnili se starostové.

Inspirovali jste se vzájemně, dokud setkání probíhala?
Při té příležitosti jsme se jako starostové na chvíli sešli. Jenže my, co jsme tady v Sudetech, máme zpřetrhané kořeny na rozdíl od Moravanů. Jsme tady taková směsice lidí.

Peníze. Ilustrační snímek.
Rozpočtový schodek 25 milionů: Můžeme si to dovolit, ujišťuje starosta Klášterce

Stačili jste si utvořit nějaké novodobé zvyky a tradice?
Ano, například se u nás hrálo divadlo, dělalo se hodně sportovních akcí, slavil se den matek a měli jsme vánoční trhy. Vše ale zpřetrhal covid. Měli jsme tu například čtyři fotbalové manšafty, jenže se po lockdownu rozpadly. Dorostenci se ke sportu přestali vracet. Dříve jsem si občas na sportovce zanadával, že stále na něco potřebují peníze, když ale člověk přišel na hřiště, běhalo tam sedmdesát dětí. To byla radost. Dnes jich tam běhá dvacet. Děti si odvykly a tím to končí. Nevěřím, že se někdy vrátíme do stavu jako předtím.

Kvůli covidu jsme odkládali i vítání občánků, takže nám pomalu začali běhat, než jsme je stačili oficiálně přivítat. Máme obecní zvyk, že každému dáváme řetízek ze zlata s přívěskem s jeho astrologickým znamením.

Zdroj: DeníkCo z hlediska epidemie považujete za nejhorší pro klasický život na vesnici?
Uzávěry, které se týkají sportu. Museli jsme zavřít sportovní halu, kam chodily cvičit děti a kde máme saunu a posilovnu. Minulou zimu to bylo úplně zabité. Halu máme dosti využívanou, ať už při sportovních nebo společenských příležitostech, a najednou se tam lidé nemohli scházet.

Co se z vašeho pohledu ve Vilémově opravdu povedlo?
Jelikož ležíme v pětipeské hnědouhelné pánvi, byla tady do roku 1990 svým způsobem stavební uzávěra. Prakticky se tu nic nedělo. Od té doby jsme vybudovali kanalizaci, což byl základ, který nám dnes pokrývá dvě třetiny Vilémova. Ostatním lidem dáváme dotaci na domovní čistírny ve výši 70 až 80 procent nákladů. Dále jsme postavili sportovní halu – ta se nám opravu povedla. Stojí tu ale pomalu třicet let a už potřebuje opravit, takže do ní opět začneme pumpovat peníze. Zabezpečili jsme vodovodem obec i naše tři místní části Zahořany, Vinaře a Blov. Poslední dvě zmíněné jsme před čtyřmi lety posílili stometrovými vrty, takže dnes nemáme s vodou větší problémy. Dále jsme přistavěli školku, postavili víceúčelové hřiště, spravili jsme fotbalistům kabiny a udělali sedm kilometrů cyklostezek. Nevím, snad jsou naši lidé spokojení.

Renesanční hřbitovní kaple ze 16. století.
Vilémov má zpět náhrobek rytíře Viléma Doupovce. Vrátí ho do kaple

Jaké máte vize do budoucna?
Chtěli bychom dostat školu do jednoho areálu, protože je máme i se školkou a jídelnou rozptýlené po celém Vilémově. Jsou v pěti budovách a stojí to strašné peníze. Chceme opravit komunikace a vyměnit sloupy veřejného osvětlení. V první řadě ale budeme muset vymyslet, čím se tady bude za pár let topit. Při dnešních cenách za elektřinu mám strach, že se lidé začnou vracet k různým kotlům.

Napadá vás nějaké možné řešení?
Snad udělat centrální kotelnu na biopaliva. Nevím. Všechno je to o penězích.

Zdroj: DeníkStále je živá kauza Bohemia Energy, kvůli které lidé platí za elektřinu několikanásobně vyšší částky. Tušíte jaké části obyvatel se týká ve vašem případě?
Hlavně nechápu, jak takovou situaci mohl Energetický regulační úřad dopustit. Zatím nikdo nepřišel na radnici, aby nás požádal o pomoc. Možná se lidé nechtějí chlubit tím, že se snažili ušetřit pár korun a doplatili na to. Doufám, že většina zůstala u ČEZu. V minulosti nám po vesnici chodili pracovníci Bohemia Energy, nosili štítek ČEZ a babičkám tvrdili, že jen přišli upravit smlouvu, přitom vytvářeli smlouvy nové. Máme tu zákaz podomního prodeje, takže jak jsem viděl cizí auto a pány s kufříky, kteří obcházeli domy, volal jsem, ať odejdou, jinak zavolám policii.

Jaké jste si pro letošek naplánovali největší investiční akce?
Největší investiční akcí je zasíťování stavebních parcel za přibližně 15 milionů korun. Čerpáme na to úvěr a vyběháváme dotace ve výši 150 tisíc korun na jednu parcelu. Stavební povolení už máme. Úvěr budeme splácet z příjmů z prodaných parcel. S nárůstem počtu obyvatel se nám zvedne rozpočet, takže by neměl být problém úvěr splatit. Jedná se o 600 tisíc korun ročně.

Dotřiďovací linka. Ilustrační foto
Dotřídíme odpad za lidi, zní z Chomutovska. Města hovoří o lince

O kolik parcel se jedná a kdy lidé budou moct začít stavět?
O devatenáct, nejvýše jich tam může být dvaadvacet na ploše zhruba 20 tisíc metrů čtverečních. Výměru mají od 600 do 1200 metrů čtverečních. Do konce roku 2023 bude zasíťováno a pak lidé můžou začít.

Máte předběžně představu, za kolik byste pozemky prodávali?
Nechceme na tom vydělat, mohlo by se to pohybovat kolem tisíce korun. Nechceme ale aby se nám sem nahrnuli nějací spekulanti, takže pouvažujeme, jak to smluvně ošetřit. Rádi bychom nabídli parcely lidem se vztahem k Vilémovu, například dnes už dospělým dětem a vnoučatům, kteří sem třeba jezdili na prázdniny.

Existuje nějaké větší téma, které byste tu řešili?
Ano, sociální. Mám tady pár lidí, kteří přestali platit nájmy v obecních bytech. Dali jsme jim proto výpovědi, když se ale do těch bytů podíváte, takhle nežijí ani čuňata. Člověku je líto těch malých dětí, které v tom musí žít. Chtěli jsme zařídit sociální dům, ale ustoupili jsme od toho. Máme obavu, že kdyby se nám ho nepodařilo obsadit našimi lidmi, museli bychom tam nastěhovat někoho zvenčí.