Festival prvního dne je pro Vietnamce nejdůležitější svátek roku. Ve své domovině jsou zvyklí scházet se s rodinami a průběh tradičních svátků se snaží dodržovat i v životě v zahraničí. Jednoduché to ale není. „Hlavní rozdíl je v počasí,” porovnal se smíchem Nguyen Van Qui ze Spolku Vietnamců Chomutov, kde působí jako místopředseda pro kulturu. „Ve Vietnamu je právě teď jaro a dvacetistupňové teploty. Kvetou broskvoně. Tady je zima, hřejí nás jen vřelá srdce,” dodal.

V divadle jaro připomínaly trsy umělých i živých květin včetně citrusových keřů. Stoly pro více než čtyři stovky hostů se prohýbaly pod tradičními lahůdkami. Nejčastěji slanými. Chybět nesměl pokrm z mladého kohouta, polévka, jarní závitky, tlačenka, která je méně tučná než česká, ani tradiční slaný rýžový koláč Bánh chung.

„Znázorňuje Zemi, jak si ji dříve představovali Vietnamci,” přiblížil Van Hoi Dinh. Ten je ve spolku místopředsedou pro vnější vztahy. „Zelený povrch koláče představuje lesy a bohatství pod ním rýže, maso a koření. Připravuje se dvanáct hodin. Ve Vietnamu jsme ho museli skoro celý den hlídat, ale hráli jsme u toho karty a popíjeli. Příprava je vlastně takový společenský zážitek,” nastínil zvesela.

Zdeňka Bílková rozjela vlastní značku s dětským oblečením s názvem Máma v lese.
Máma v lese. Oděvní značka vznikla v srdci Krušných hor, výrobky rostou s dětmi

Pokrmy pro hostinu v Chomutově přivezli Vietnamci z Prahy, kde je připravili jejich krajané - restauratéři. Ještě před čtyřmi lety ho připravovaly Vietnamky z Chomutovska, bylo to pro ně ale velmi náročné, proto muži břímě přenesli na profesionály.

K vietnamskému Tétu se váže řada zvyků, které se v některých ohledech podobají našim svátkům. Domácnosti musí být uklizené, děti dostávají dárky a zdobí se rodinné oltáře zesnulých předků. „Jako děti jsme také pouštěli kapry zpátky do vody,” zmínil známý chomutovský kavárník Huy Nguyen, který je také členem pořádajícího spolku. Tento zvyk má ovšem zcela jiný důvod než v Česku, odkazuje k buddhismu. Rodiny se takto loučí s bohem domácnosti, který má důležitý úkol. Musí odletět k Nefritovému císaři a podat mu zprávu, co dobrého a špatného udělali lidé během roku na Zemi.

Jako jedna rodina

Na oslavy v divadle pozvala vietnamská komunita své obchodní přátele i představitele měst a institucí na Chomutovsku. V okrese žije na tisíc pět set Vietnamců, kteří často provozují restaurace, kavárny, obchodní centra, večerky a další podniky. Možnost pozvat zástupce okresu je pro ně formou poděkování a ukázkou, že je vůči většinové společnosti otevřená.

Podle Nguyen Van Qui se Vietnamcům v Česku žije lépe než dříve. „Před revolucí jsme se tu mohli předvést jen svou pracovitostí, ne odborností, to se ale mění. Mladí jsou integrovanější. Mají školy a v kombinaci s pracovitostí se jim tu pracuje dobře, protože žijeme v právním státě, který podporuje pracovité lidi,” ocenil.

Komunita se současně podílí na veřejném životě. Slyšet je o ní, kdykoli je potřeba pomoct. Uspořádala finanční sbírku, když vyhořel ústav ve Vejprtech, během povodní i na pomoc dětskému oddělení nemocnice. Za covidu se skládala na otevření očkovacího centra, šila ve velkém roušky a zásobovala záchranáře svačinami zdarma. „Když je potřeba dát ruku k dílu, pomůžeme. Je to naše přirozenost,” potvrdil Huy Nguyen. „Asijská mentalita je o skupině, ne o individualitě. Kdokoli je slabý, najde v naší společnosti zastání. Pohybujeme se podle toho posledního jako jedna rodina,” dodal.

Festival prvního dne má ve Vietnamu a obecně u asijských národů plovoucí termín, protože se řídí lunárním kalendářem. Letos připadá na 22. ledna. Tento důležitý svátek si však rodiny užívají v soukromí, proto se oslavy v chomutovském divadle konaly v předstihu 18. ledna.