Ohlušující výbuch a těžební skipová věž na Měděnci se skácela k zemi. Vyvalilo se jen mračno prachu, pak se rozhostilo ticho. Neveselou podívanou sledovaly v pátek 16. září desítky lidí. Jejich siluety se rýsovaly časně ráno na vrchu Mědník, další pozorovatelé stáli na louce u bývalého železorudného dolu a u zábran. Fotili si a natáčeli poslední dochovanou stavbu tohoto typu v České republice, než navždy zmizela.

Areál dolu Měděnec
s unikátní konstrukcí těžební skipové věže vznikl v 60. letech minulého století. Těžila se v něm železná ruda, z níž převažoval magnetit a v menším množství také měď a stříbro. Začátkem 90. let důl dával slídu a granáty, než byla těžba v roce 1997 ukončená. 
Dominantou zůstávaly dvě věže. Skipová věž s kladivovým tvarem byla dokladem novátorského pojetí. Starší příhradová těžní věž se nevymyká obvyklému provedení. V areálu však zůstala zachovaná.

Šedesátimetrovou věž odpálili specialisté na demoliční práce s pomocí 27 kilogramů plastické trhaviny. Den předem vyvrtali na osmdesát otvorů o hloubce až 80 centimetrů a „nabili“ je Perunitem 20.

K zemi šla kromě věže také drtírna a třetí z dominant areálu bývalého dolu, kterou byl železobetonový komín.

„Tohle byl pohřeb,“ zkonstatoval s kamennou tváří důlní inženýr Martin Přibil. „Bylo to zbytečné, ta věž mohla stát klidně i dalších tisíc let,” řekl odborník. Dříve pracoval jako vedoucí oddělení hutnictví Národního technického muzea a na objednávku Národního památkového ústavu a bývalého majitele, který měl zájem věž zachovat, vypracoval odborný posudek. „Vyzněl tak, že by měly být zachovány obě těžní věže,” dodal.

Nový vlastník, kterým je pražská společnost Belvoir, má však jiné úmysly. Pro média se její zástupci odmítli vyjádřit. Z veřejně dostupných zdrojů lze ale vyčíst, že plánuje rekultivaci bývalého těžebního areálu v předpokládané ceně 402 milionů korun. Chce vytěžit odkaliště a v další fázi projektu počítá s využitím podzemních vod zatopeného dolu pro balenou vodu.

Tepelný potenciál vod má být dále využitý také k vytápění tepelným čerpadlem. „V poslední fázi by došlo k rekonstrukci objektů na muzeum těžby a dalších turistických cílů,“ stojí v záměru společnosti, jejímž jednatelem je Roman Stacha. Jediným akcionářem je společnost Českomoravská Nemovitostní.

Odstřel komína v areálu bývalého dolu Měděnec. Po něm přišla na řadu těžební věž. | Video: Deník/ Miroslava Šebestová

Demolici věže na Měděnci sledoval spolu s ostatními Ivan Cáder, místní patriot a bývalý horník. Když se sesunula k zemi, setřel slzu z tváře. Podle něj to mělo celé skončit jinak. „Už v 90. letech jsme chtěli dotlačit bývalého majitele, aby z toho bylo muzeum. Bylo by luxusní,” nepochyboval.

Rád je alespoň za to, že se podařilo zachránit kolejovou důlní techniku a dokumentaci s fotografiemi ze stavby provozu. „Dělali na ní naši dědkové a tátové,” připomněl Cáder, který jako pracovník místního infocentra provází také štolou pod Mědníkem.

Mezi dalšími sledujícími byli i návštěvníci z daleka. Často horníci. „Je nám smutno,” řekl báňský výzkumník Radovan Kukutsch, který pochází z Ostravska a pracuje pro Ústav geoniky Akademie věd. „Věž tady mohla zůstat, vždyť byla symbolem těžby v Krušných horách, nic podobného už tu není,” dodal.

Památkáři se areál kvůli unikátní těžební věži několikrát pokoušeli zapsat na seznam kulturních památek. Podle Ministerstva kultury se však o památku nejedná. Přitom v roce 2014 vydalo opatření obecné povahy, kterým prohlásilo část krajinného celku s Mědníkem za památkovou zónu, samotný bývalý důl je také nárazníkovou zónou nově zapsané památky ze Seznamu světového dědictví UNESCO Hornický region Erzgebirge/ Krušnohoří (její části Hornická krajina Mědník).