Ohlušující výbuch a těžební skipová věž na Měděnci se skácela k zemi. Vyvalilo se jen mračno prachu, pak se rozhostilo ticho. Neveselou podívanou sledovaly v pátek 16. září desítky lidí. Jejich siluety se rýsovaly časně ráno na vrchu Mědník, další pozorovatelé stáli na louce u bývalého železorudného dolu a u zábran. Fotili si a natáčeli poslední dochovanou stavbu tohoto typu v České republice, než navždy zmizela.

Areál dolu Měděnec
s unikátní konstrukcí těžební skipové věže vznikl v 60. letech minulého století. Těžila se v něm železná ruda, z níž převažoval magnetit a v menším množství také měď a stříbro. Začátkem 90. let důl dával slídu a granáty, než byla těžba v roce 1997 ukončená. 
Dominantou zůstávaly dvě věže. Skipová věž s kladivovým tvarem byla dokladem novátorského pojetí. Starší příhradová těžní věž se nevymyká obvyklému provedení. V areálu však zůstala zachovaná.

Šedesátimetrovou věž odpálili specialisté na demoliční práce s pomocí 27 kilogramů plastické trhaviny. Den předem vyvrtali na osmdesát otvorů o hloubce až 80 centimetrů a „nabili“ je Perunitem 20.

K zemi šla kromě věže také drtírna a třetí z dominant areálu bývalého dolu, kterou byl železobetonový komín.

„Tohle byl pohřeb,“ zkonstatoval s kamennou tváří důlní inženýr Martin Přibil. „Bylo to zbytečné, ta věž mohla stát klidně i dalších tisíc let,” řekl odborník. Dříve pracoval jako vedoucí oddělení hutnictví Národního technického muzea a na objednávku Národního památkového ústavu a bývalého majitele, který měl zájem věž zachovat, vypracoval odborný posudek. „Vyzněl tak, že by měly být zachovány obě těžní věže,” dodal.

Linda Svobodová s rodinou se obávaly o bezpečí tříletého vnoučka. Na zahradu jim létaly broky z nedalekého lovu kachen.
Lov kachen v Chomutově: Na domy nám pršely broky, stěžují si obyvatelé Pražské

Nový vlastník, kterým je pražská společnost Belvoir, má však jiné úmysly. Pro média se její zástupci odmítli vyjádřit. Z veřejně dostupných zdrojů lze ale vyčíst, že plánuje rekultivaci bývalého těžebního areálu v předpokládané ceně 402 milionů korun. Chce vytěžit odkaliště a v další fázi projektu počítá s využitím podzemních vod zatopeného dolu pro balenou vodu.

Tepelný potenciál vod má být dále využitý také k vytápění tepelným čerpadlem. „V poslední fázi by došlo k rekonstrukci objektů na muzeum těžby a dalších turistických cílů,“ stojí v záměru společnosti, jejímž jednatelem je Roman Stacha. Jediným akcionářem je společnost Českomoravská Nemovitostní.

Zdroj: Deník/ Miroslava Šebestová

Demolici věže na Měděnci sledoval spolu s ostatními Ivan Cáder, místní patriot a bývalý horník. Když se sesunula k zemi, setřel slzu z tváře. Podle něj to mělo celé skončit jinak. „Už v 90. letech jsme chtěli dotlačit bývalého majitele, aby z toho bylo muzeum. Bylo by luxusní,” nepochyboval.

Rád je alespoň za to, že se podařilo zachránit kolejovou důlní techniku a dokumentaci s fotografiemi ze stavby provozu. „Dělali na ní naši dědkové a tátové,” připomněl Cáder, který jako pracovník místního infocentra provází také štolou pod Mědníkem.

Festival vína v Chomutově
OBRAZEM: Chomutov zažil prémiový ročník festivalu vína. Pokřtil ho i déšť

Mezi dalšími sledujícími byli i návštěvníci z daleka. Často horníci. „Je nám smutno,” řekl báňský výzkumník Radovan Kukutsch, který pochází z Ostravska a pracuje pro Ústav geoniky Akademie věd. „Věž tady mohla zůstat, vždyť byla symbolem těžby v Krušných horách, nic podobného už tu není,” dodal.

Památkáři se areál kvůli unikátní těžební věži několikrát pokoušeli zapsat na seznam kulturních památek. Podle Ministerstva kultury se však o památku nejedná. Přitom v roce 2014 vydalo opatření obecné povahy, kterým prohlásilo část krajinného celku s Mědníkem za památkovou zónu, samotný bývalý důl je také nárazníkovou zónou nově zapsané památky ze Seznamu světového dědictví UNESCO Hornický region Erzgebirge/ Krušnohoří (její části Hornická krajina Mědník).