Bezproblémový je i chod ve zmodernizované části Elektrárny Tušimice II, zde mají všichni v provozu zajištěný dostatečný pitný režim prostřednictvím sifonbarů. Nejinak je tomu v Elektrárně Prunéřov I. „Technologie je v pořádku, vedro nás zatím nikdy tolik nerušilo, abychom vypadávali z provozu,“ říká Milan Ostrihoň, vedoucí odboru řízení provozu. Obslužné provozovny jsou klimatizované, stejně jako odpočívárny.

V elektrárně Prunéřov II je až do listopadu odstaven blok 22 kvůli plánované generální opravě. Ostatní bloky jsou v provozu. „Zásadní problémy s vedrem nemáme. Dostatek tekutin je pro lidi zajištěn stejným způsobem jako na ostatních elektrárnách, klimatizace je samozřejmostí,“ dodává Tomáše Janda, tamní vedoucí odboru řízení provozu.

Elektrárna v Počeradech je na tom ještě o něco lépe. A to i díky tomu, že byla původně projektována pro africký kontinent. „Je přizpůsobena subtropickým podmínkám,“ potvrdil Ota Schnepp, mluvčí ČEZ pro severní Čechy.

Že vysoké teploty výrobu v elektrárnách Skupiny ČEZ prakticky neomezují, vychází z jednoho faktu. Všechny totiž využívají takzvaný uzavřený chladící cyklus, přičemž ke snižování teploty se používají chladící věže. Jiná situace je například v sousedním Německu a také ve Francii, kde musejí kvůli tropickým teplotám výrobu elektrické energie omezovat. Používají totiž průtočné chladící systémy, přičemž vodu čerpají a zase vypouštějí přímo do řek. Vypouštěná voda přitom bývá vlivem vedra už natolik teplá, že může negativně ovlivnit ekosystémy řek. V českých elektrárnách se používají ke snížení teploty chladící věže.