„Ministerstvo financí nehodnotí hospodaření města, uvedlo jen výčet suchých dat, která jsou vytržena z kontextu dlouhodobého hospodaření. Chomutov měli ministerští úředníci naopak vyzdvihnout jako dobrého hospodáře, jenž obratně využívá moderní finanční nástroje," vysvětlil primátor Jan Mareš. Střednědobý revolvingový úvěr ve výši 450 milionů korun podle něj pomohl v rozvoji města, jež k jeho splácení využívá získané dotace. Do městského rozpočtu přispívá navíc každým rokem částkou přes osm milionů korun.

Peníze potřebné ke splácení úvěru má už město na účtu z vratek dotací, nyní zhodnocují majetek města. Zatímco náklady na úvěr představují necelých 700 tisíc korun za čtvrtletí, zhodnocený výnos za stejné období činí 2,7 milionu korun, tedy bezmála čtyřikrát více. Úvěr vzhledem k sazbám na mezibankovních trzích navíc každé pololetí zlevňuje. Pro město je tak velmi výhodný, a to včetně podmínek jeho poskytnutí. „Nemuseli jsme se zaručit ani dát majetek města do zástavy. Nijak jsme jej tedy neohrozili," doplnil primátor.

Ke zhodnocování úvěrových rezerv město využívá konzervativní nástroj, zajištěný na 125 procent vkladu. Roční výnos přes osm milionů korun poslouží podle Mareše k dalšímu rozvoji města či zkvalitnění služeb občanům. „Finanční nástroj na zhodnocení je velmi likvidní. Pokud by město potřebovalo prostředky operativně využít pro jiný účel, může je mít k dispozici v řádu několika málo dní potřebných k transakci převodu z účtu na účet," dodal.

Město úvěr použilo na předfinancování Integrovaných plánů rozvoje města a dalších projektových aktivit v celkové hodnotě zhruba dvě miliardy korun. „Nyní už úvěr nepotřebujeme. Je ale tak výhodný a navíc splatný až v říjnu 2019, byla by proto škoda peníze ihned vracet. Raději je výhodně zhodnocujeme," uzavřel primátor.