Ve městech žijí také tisíce psů. Problémy? Úklid a volný pohyb

Tisíce a tisíce psů také žije ve městech regionu. Téměř šest tisíc přihlášených je jich v Mostě, půl druhého tisíce v Lounech, Žatci, Klášterci či Kadani, tři v Litvínově, čtyři a půl v Chomutově. Takové množství mazlíčků „přináší“ ale také potíže při soužití s okolím. Také to určitě znáte. Šlápnutí do "dárečku", cizí pes "na volno", který nevypadá, že by si chtěl hrát či otravné štěkání… Přání mají ale také slušní majitelé psů. Někde by rádi více „psích louček“, někdy žádají více tolerance.

„Nejčastěji si lidé stěžují na chování některých občanů, kteří po svých psech neuklízejí. Nebo na ty, kteří nechávají své psy pobíhat na volno,“ vyjmenovává nejčastější nešvary Karel Havelka ze žatecké radnice.

Psi se u nás vylítají i naučí poslušnosti, říká majitelka psí školky

„Volné venčení, znečišťování veřejného prostranství nebo hlasitý štěkot,“ souzní Valdemar Havela, tajemník litvínovské radnice. Podobně i v Chomutově. „Stížnosti jsou hlavně na psí výkaly, štěkání, s tím souvisejí sousedské spory a venčení na volno,“ říká Tomáš Branda, chomutovský mluvčí.

Většina chovatelů potíže nedělá

Zdroj: DeníkMost, Jirkov, Klášterec, Kadaň, Podbořany nebo Louny. Všude je to stejné. Někteří nezodpovědní pejskaři stěžují život okolí, kazí ale také pověst většině slušných „kolegů“. Přiznávají to i vedení radnic v regionu. Většina chovatelů potíže nedělá, jsou mezi nimi ale i problémoví. Pokuty a přestupky většinou řeší strážnici. Je to ale složité. Pejskaře musí „chytit při činu“.

„Bohužel. Je to jako všude. Drtivá většina pejskařů je slušných, sbírá, nepouští psa, kde nemůže. Ale najdou se bohužel i takoví, kterým je to jedno. A ti pak kazí obraz té velké slušné většiny. Jediná šance je na ně upozorňovat, říct jim, že se to nedělá, třeba se je podaří vychovat,“ doufá Jakub Janáček z Loun. Sám má psa. Doufá, že lidé budou také trochu více tolerantní. Ano, někdy štěkají, někdy „označkují“ něco, co by neměli, ale nedělají to schválně. Je na jejich majitelích, aby vše napravili, svého miláčka si vychovali.

Chomutov a Jirkov budou křižovat trolejbusy za 170 milionů

Ve městech regionu přitom žijí tisíce psů. V Chomutově jich je přihlášených 4508, v Jirkově 2135, v Klášterci a Kadani skoro 1500. V Mostě 5700, v Litvínově 3264. V Žatci zhruba 1550, v Lounech 1473, v Podbořanech kolem 800.

A to ještě další stovky pravděpodobně jejich majitelé nepřihlásili. V Chomutově odhadují, že nepřihlášená je čtvrtina až třetina psů, v Žatci mluví také o třetině, což by tam dělalo až 500 psů. Majitelé mají ve všech městech povinnost psa přihlásit a platit za něj. Sazby se pohybují u rodinného domu od 200 korun na rok například v Žatci, Mostě, Kadani či Podbořanech, až po 600 korun v Lounech nebo 700 v Litvínově. V bytových domech je pes dražší. Nejméně platí v Mostě, Kadani, Žatci, Litvínově, Podbořanech a Jirkově, kde je sazba 1000 korun. Nejvíce naopak v Klášterci a Chomutově, majitelé tam z peněženky musí dát 1500 korun. Velké slevy mají ve většině měst senioři nebo majitelé, jejichž pes je čipován nebo je z útulku. Za neplacení hrozí pokuta.

Chceme tu žít bez války a korupce, říká ukrajinský lékař pracující v Kadani

Různí se přístup měst k vydávání sáčků a odklízení psích výkalů. Zkušenosti jsou rozdílné. Některá města, třeba Most či Louny, sáčky nedávají vůbec, nechávají zodpovědnost jen na majitelích. „Dříve jsme měli sáčky umístěné ve stojanech po městě, ale bohužel byly vždy brzy rozebrány, zřejmě k jiným účelům,“ řekla Romana Krameriusová z lounské radnice. Jiná, jako například Litvínov, Chomutov nebo Kadaň, dávají sáčky jen na radnicích či dalších výdejích místech. Sáčky „po městě“ se jim neosvědčily. Na mraženou zeleninu? Nebo na jiné věci? „Stávalo se nám, že role s 500 kusy sáčků nevydržela na místě ani tři dny,“ popisuje litvínovské zkušenosti Valdemar Havela. Nyní tam uvažují o papírových.

Další je mají „rozeseté“ různě v ulicích, jedná se o Žatec nebo Klášterec. Tam si je pochvalují, i když musí také velmi často doplňovat. „Je to praktické. Tedy když zrovna jsou, když je někdo neukradne. Mám vždy jeden v kapse a uklidím,“ říká Marie Plevová ze Žatce.

O více míst se sáčky přitom žádají i sami pejskaři. Rozšiřovat budou třeba v Klášterci, Litvínově, další o nich uvažují, třeba Jirkov.

A co hlavně si chovatelé přejí? Úředníci se shodují. „Žádají o více prostorů k volnému pohybu,“ prozrazuje Adéla Václavíková, vedoucí odboru komunikace z klášterecké radnice. „Určitě více míst, kde by pes mohl volně běhat,“ pokračuje Marie Plevová.

Psí loučky

I tady přistupují radnice k takzvaným „psím loučkám“ různě. Někde nejsou vůbec, někde hojně, jinde jen málo. Někde jde o méně větších prostranství, jinde více menších, či mix. Například Chomutov nemá žádnou, ale mimo střed města tam mohou psi chodit s náhubkem volně. Jedno takové prostranství mají v Jirkově. „Vloni byla vybudována psí louka se cvičícími prvky v Olejomlýnském parku. Pro velký úspěch bychom rádi vybudovali ještě jednu,“ potěšila pejskaře v Jirkově Jitka Řeháková z tamní radnice. „Hledáme nové lokality,“ zní také z Klášterce, kde po zavedení psích louček klesl výrazně počet případů napadení psem.

Tři lokality mají v Podbořanech, šest v Litvínově, třiadvacet, ale menších, zase v Lounech. Žatec má naopak tři větší, tři má i Klášterec. Osm míst k venčení „na volno“ mají pejskaři v Kadani, pět větších je v Mostě.

Některé radnice připravují pro pejskaře i různé zajímavosti. Například Chomutov vybudoval v parku agility hřiště. Most má zase výchovnou „psí školku“. „Městská policie ji pořádá každoročně, je o ni velký zájem, výcvik vedou zkušení psovodi z řad strážníků,“ dodal Petr Baraňák, tiskový mluvčí Mostu.