Nepříliš povedený rok, co se týče produkce medu, má za sebou kvůli nepříznivému počasí mladý včelař Kamil Valenta z Úštěcka na Litoměřicku. Poslední sklenice, které měl k dispozici, mu vykoupili zákazníci už se začátkem zimy. Jindy mu přitom vydržely do Vánoc i déle. A příliš optimisticky se nedívá ani na sezónu nadcházející. Podobně jsou na tom také další včelaři z regionu.

„Loni jsem měl asi o dvě pětiny nižší produkci než v předešlých letech. Podmíněné to bylo počasím, kdy dubnové teploty připomínaly spíše léto a v květnu se počasí rapidně zvrtlo. Začalo pršet, ochladilo se a některé květy dokonce zmrzly,“ připomíná Valenta s tím, že ztrátu už se v dalších týdnech včelám nepodařilo dohnat. Květen je totiž podle něj pro včelaře jeden z nejdůležitějších měsíců roku.

„Včely začaly nosit do úlů první pyl a částečně i nektar, což byl signál pro matku, že může začít klást vajíčka. Poté co se ochladilo, musí dělnice nyní plod více zahřívat, a protože nemají takovou snůšku v podobě pylu, je to pro ně omezující. To, co matka nakladla, tak může osiřet a zahynout, neboť to včely dostatečně neuhřejí,“ vysvětluje Kamil Valenta, který první letošní med očekává nejdříve na přelomu května a června.

I nynější počasí mu přidělává starosti. Zatímco v minulém týdnu venkovní skoro letní teploty vytáhly včelí dělnice z úlů ven, současná zima jim podmínky ztěžuje. „Už teď ale mohu z včelařského pohledu říct, že to nebude úplně standardní sezóna. To zpoždění, které včelstva mají, už opět nejspíš nedoženou. Předpokládám, že medu bude zase méně,“ obává se včelař.

Situace je podobná i v dalších částech kraje. Prakticky už v srpnu neměl co zájemcům nabídnout včelař Matěj Páv z Lipové na Děčínsku. „Oproti svému dlouhodobému průměru jsem byl na nějakých čtyřiceti procentech. Byli však i včelaři, kteří loni med vůbec nevytáčeli,“ tvrdí. „Ten propad byl celorepublikově obrovský. Podepsala se na něm varroáza, jež stála za úbytkem včelstev. Po letošní zimě je zdravotní stav včel naštěstí rozhodě lepší,“ popisuje Páv a doplňuje, že za pokles produkce však může především špatné počasí.

Ve Šluknovském výběžku, kde Páv včely chová, je pro něj rozhodující červenec. V tomto období tam totiž začínají kvést lípy. Chladné a deštivé dny prvního prázdninového měsíce, kdy teploty v noci padaly pod 15 stupňů, ale zapříčinily, že se v květech netvořil nektar. „Netroufám si odhadnout, jaký bude letošní rok a raději žádná očekávání nemám,“ dodal Páv.

Ani na opačné straně Ústeckého kraje v Krušných horách nebyla situace s produkcí medu loni lepší. Včelař Marcel Šolc měl výnos ze svých úlů v Okounově na Chomutovsku silně pod běžným průměrem. „Počasí nepřálo, měl jsem tak 25 procent standardní medové snůšky. Na úhyny včelstev v souvislosti varroázou si ale nemohu stěžovat. Sleduji stavy jak svých včel, tak i v rámci základních organizací Českého svazu včelařů a náš region je na tom v tomto ohledu až na některé jednotlivce velmi dobře,“ říká Šolc.

Vzhledem k tomu, že má úly umístěné ve vyšších polohách v horách, kde nyní znova napadl další sníh, nemohou včelstva s ohledem na následující předpověď dalších dnů počítat s žádným přínosem pylu ani nektaru, což může mít vliv na jarní rozvoj včelího společenstva. „Osobně nedokážu predikovat, jak se letošní rok bude vyvíjet,“ uzavřel včelař.