Prasklo ozubené kolo

„Zablokovala se válcovací stolice a prasklo ozubené kolo na hřebenové převodovce válcovací trati. Oprava havárie byla časově i technologicky velmi náročná. Na čas se zcela zastavil provoz v Chomutově a následně i provoz ocelárny v Hrádku, která dodává ocelové ingoty do Chomutova,“ vysvětlil mluvčí firmy Miroslav Slaný. V současné době už také sesterská ocelárna v Hrádku u Rokycan funguje na plný výkon.

Pomohli v Nizozemí

Demontáž rozlomeného kola trvala čtrnáct dní, navíc nebylo jisté, zda se nové kolo podaří sehnat. „Původní termín opravy se rýsoval až na konci května 2016, což by bylo pro podnik likvidační. Nakonec se podařilo vyrobit nový ocelový věnec, který v Nizozemí opatřili zuby. Poté cestoval do Chomutova, kde jej dělníci usadili do hřebenové převodovky,“ doplnil Slaný.

Pětina pracovníků bez práce

Nenadálá havárie zcela zastavila celý provoz válcoven. „Abychom minimalizovali počty propouštěných zaměstnanců, pro které jsne najednou neměli práci, dělali jsme možné i nemožné. Řadu z nich jsme převedli na jiné práce v rámci podniku, kde vykonávali náhradní činnosti. Pustili jsme se například do nejrůznějších oprav, které byly naplánovány až na později, čistili jsme areál a podobně. Zrušili jsme také spolupráci se všemi externími firmami, jež pro nás zajišťovaly různé služby a pozice obsadili našimi lidmi,“ upřesnil mluvčí. Z celkem 265 zaměstnanců se podle něj pětina přesto nevyhnula rozvázání pracovního poměru. „I když jsme nechtěli a dlouho jsme se bránili, k tomuto kroku jsme museli nakonec přistoupit poté, co jsme vyčerpali všechny jiné možnosti. Nerozdali jsme výpovědi, ale uzavřeli jsme s nimi dohody. Po dobu havárie byli klienty úřadu práce, po odstranění havárie se vrátili zpět do válcoven,“ dodal.

Škody za 40 milionů Kč

Samotná oprava havárie si vyžádala asi deset milionů korun. Mnohem závažnější byly ale podle Slaného důsledky havárie, jež se promítly do nákladů mnohem výrazněji než samotná oprava. Další opravy, které nesouvisely přímo s havárií ozubeného kola na hřebenové převodovce válcovací trati, ale podnik k nim přistoupil v době poruchy, aby využil čas vynucené odstávky a mohl na tyto práce převést zaměstnance, si vyžádaly dalších 12 milionů korun. „K tomu je třeba přičíst zhruba 600 tisíc eur (asi 16 milionů korun), což jsou náklady na krycí nákupy, tedy náhradní dodávky produkce od evropských konkurentů určené k vykrytí některých dodávek pro stálé zákazníky, u nichž se nepodařilo sjednat odložení termínů dodání,“ dodal mluvčí.

Produkce za hranice

V chomutovském závodě se vyrábějí bezešvé trubky o průměru 273 až 610 milimetrů o tloušťkách stěn od 9,5 do 70 milimetrů v nelegovaných i legovaných jakostech. Pět procent produkce skonči na tuzemském trhu, 95 procent výrobků putuje do zahraničí. Státy EU odebírají zhruba 60 procent trubek, 20 procent putuje do Severní a Jižní Ameriky, deset procent do Asie a pět procent do států bývalé Ruské federace.

Havárie = ztráta

Ocelářská skupina Z-Group Steel Holding se 600 zaměstnanci vykázala za loňský rok tržby 3,3 miliardy korun. Podařilo se jí také po několika letech celosvětové krize ocelářského odvětví vymanit z červených čísel a vytvořit mírný zisk. „Vlivem nečekané havárie v chomutovské závodě a následné odstávce bude ale hospodaření za letošní rok ztrátové,“ uzavřel Slaný.