Válcovny plánují specializaci výroby, o práci se lidé bát nemusejí

„Naopak, pokud hutnictví nepostihne podobná krize jako před sedmi lety a plánované investice přinesou další zakázky, uvažujeme o rozšíření stávajícího trojsměnného provozu na čtyřsměnný. To by pochopitelně přineslo vznik dalších pracovních míst," řekl Chomutovskému deníku mluvčí společnosti Miroslav Slaný.

Nové pece

Už letos chce firma vybrat dodavatele krokové a kalibrovací pece, což představuje investici ve výši zhruba 350 milionů korun. „Jedno z výběrových řízení je těsně před dokončením, s ukončením druhého počítáme do konce roku. Nové pece bychom mohli zprovoznit v roce 2016," doplnil Slaný.

Nové pece zlepší kvalitu meziproduktů pro další zpracování a zároveň mají uspořit energie. „Chomutovský podnik pak bude moci vyrábět kvalitnější nerezové trubky, trubky z vysoce pevné oceli a nové rozměrové řady," vysvětlil mluvčí. Další plánovanou investicí je nová válcovací linka.

Strašákem Čína

Důvodem postupného přechodu k produkci specializovaných výrobků je podle Slaného zejména konkurence čínských hutních podniků. „Za posledních 15 let se ve světě postavilo 20 podobných výrobních linek, jako jsou v chomutovském závodu, z toho v Číně je jich 14. Právě Čína na nás hodně tlačí. Tamní produkce je výrazně levnější, zatím ale naštěstí nedosahuje potřebné kvality. I to se ale může v krátké době změnit. Proto chce holding přejít o kategorii výš ve své produkci," upřesnil.

Holding Z-Group tuzemského průmyslníka Zdeňka Zemka investoval do chomutovského závodu téměř miliardu a půl a další modernizaci za miliardu korun plánuje dokončit právě v horizontu pěti až deseti let. „Jak už jsem zmínil, podmínkou je vyhnout se krizi, jaká postihla hutnictví v roce 2008. Evropská výroba tehdy propadla o desítky procent a dosud se nevrátila na svou předkrizovou úroveň," upozornil Slaný.

Havárie zhatila loňský plán

Pětadevadesát procent produkce chomutovské válcovny vyváží, zhruba 45 procent míří do zemí EU a 20 procent do USA. Letošní plán chomutovského závodu je vyrobit 55 kilotun, což v tržbách představuje asi 1,8 miliardy korun. Loni byl plán podobný, zhatila jej však havárie z přelomu srpna a září, největší od 70. let minulého století. Závod byl kvůli ní tři měsíce mimo provoz. Zablokovala se válcovací stolice a prasklo ozubené kolo na hřebenové převodovce válcovací trati. Oprava havárie byla časově i technologicky velmi náročná. Podařilo se tak vyrobit jen 35 kilotun v hodnotě 1,2 miliardy korun.

Ztrátu v tržbách vyčíslil holding na 800 milionů korun. Kvůli odstávce totiž stála i ocelárna v Hrádku u Rokycan, která vyrábí ocelové ingoty jako vstupní materiál pro chomutovský závod. V celkovém hospodářském výsledku způsobila tato loňská havárie ztrátu 150 milionů korun.