Do nedávna byla běžnou mladou vysokoškolskou studentkou, která řešila hlavně svou budoucí kariéru. Poté, co jejímu bratrovi, šestnáctiletému Vladimíru Čimperovi, diagnostikovali leukémii, změnila své hodnoty a rozhodla se pomoci i ostatním.

Čtyřiadvacetiletá Kristýna Kučerová z Jirkova pomáhá s organizováním benefiční akce Šance na život, která se uskuteční 4. května od dvou hodin odpoledne ve Spořicích. Sama se také zapsala do registru dárců kostní dřeně a vyzývá k tomu i ostatní.

Jak se u vašeho bratra na nemoc vůbec přišlo?

Všechno to začalo na základě výsledků krve u dětské lékařky. Vláďovi v tom týdnu nebylo dobře, spustila se mu krev z nosu a měl příznaky jako u chřipky, tak s ním zašla babička k doktorce. Paní doktorka mu vzala krev a z výsledků vyšlo najevo, že mu špatně pracují játra a má špatnou krev. Ještě ten den ho poslali do nemocnice v Ústí, aby udělali další testy. My jsme ten den byly s mamkou v nemocnici kvůli její nemoci, takže nás o všem brácha s babičkou informovali po telefonu. V tu dobu ještě nikoho nenapadlo, že by to mohla být leukémie a i pan doktor z Ústí řekl, že to nebude nic vážného. Později odpoledne nám však zavolali s tím, že nám řeknou něco, co se nám nebude líbit, ale že je možné, že má Vláďa leukémii. Bráchu si nechali přes noc v nemocnici a všechno se pak potvrdilo z odběrů kostní dřeně následující den.

V zooparku zazpívá Jaroslav Uhlíř.
TIP NA VÍKEND: Zoopark oslaví v sobotu Den země

Šlo ji odhalit dříve?

Kdybychom s ním šli k doktorce dříve, tak nejspíš ano. Vladimír byl od začátku školního roku unavený a po škole spal i několik hodin. Jenže tím, že nastoupil na novou školu, říkali jsme si, že to je tím, že není zvyklý na ranní vstávání. Také se mu dělaly modřiny, ale protože hrál fotbal, mysleli jsme, že je má z toho. Když si takhle zpětně člověk přehrává všechny ty příznaky, říká si, že to bylo jasné, jenže jsme to neviděli.

Čím si už během léčby prošel?

Má za sebou dva bloky chemoterapií. První měsíc dostával chemoterapii jednou dvakrát do týdne, ve druhém měsíci už to bylo čtyřikrát týdně. Má zavedený centrální žilní katetr pod klíční kostí, kterým se do něj dostává chemoterapie, bere nebo naopak dodává krev, krevní destičky, plazmu či jiné tekutiny. Denně bere spoustu léků a jeden z nich způsobil, že mu zhoustla krev. Takže jsme mu museli píchat injekce do břicha na ředění krve, ale to už je v pořádku. Pravidelně se mu odebírá vzorek kostní dřeně a také má za sebou několik lumbálních punkcí, kdy dostává injekci do spodní části zad. Tráví hodně času v nemocnici v pražském Motole, ale pokud je všechno v pořádku a není nic v plánu, může být doma. Bez kontroly ho tu však nenechají déle než dva dny.

Chcete si přečíst víc? Celý rozhovor najdete v Týdeníku Chomutovsko, který si ještě stále můžete koupit na stáncích. Další čerstvé číslo s novými tématy vyjde zase v úterý.

Autor: Martin Huňady