K nápadu založit kroužek učitelku přivedl její syn Jiří Kryštof, který po prázdninách nastoupí do druhé třídy. Jeho schopnosti jsou natolik mimořádné, že mimo jiné připravuje počítačové prezentace s animacemi sloužící k výuce prvouky. „Ve čtyřech letech už uměl plynně číst, takže ve školce četl ostatním dětem pohádky a začal se učit anglický jazyk, v němž je nyní už na úrovni třetí třídy. V pěti se v počítačích vyznal lépe než já. Abychom ho trochu zbrzdili, museli jsme mu na radu odborníků z pedagogicko-psychologické poradny najít nějakou těžší zábavu, takže se začal učit japonsky. Zvládl základní slova, ale pak jsme nenašli odpovídajícího pedagoga. Vrhl se tedy na klavír. Hraje na něj stále, přičemž už v pěti letech zvládl náročné skladby, například populární skladbu Ludwiga van Beethovena Pro Elišku," přiblížila maminka a učitelka v jedné osobě Gabriela Jedličková. Bylo jí jasné, že syna nezabrzdí jinak, než že mu začne hledat konkurenci.

Věděla, že syna nezabrzdí jinak, než že mu začne hledat konkurenci. „Porozhlédla jsme se pochopitelně nejprve ve škole a výsledkem je právě kroužek zábavné logiky. Pravidelně jej navštěvují další tři nadprůměrně nadané a několik talentovaných dětí," vysvětlila Jedličková.

I dovednosti a znalosti dalších tří absolventů první třídy výrazně přesahují běžný průměr. Adélka Tesařová bude nejspíš spisovatelkou. Už v předškolním věku četla a psala kratší pohádky o dětech a nyní si vymýšlí různé příběhy, například o srdíčku či hvězdičkách, jimiž už popsala spoustu papírových knížeček. Baví jí přitom psát právě ručně, bez počítače, musí u toho totiž více přemýšlet.

Matematika a psaní baví i Dominika Hodice. Má na kontě už 15 různě dlouhých příběhů, hlavně o své rodině, a také jedno divadelní představení. Hraje i na flétnu a z lega skládá veliké stavby dle vlastní fantazie.

Adam Ježek uměl násobit už v první třídě. Jeho zájem o matematiku je takový, že občas během výuky „supluje" za paní učitelku, když dává ostatním spolužákům příklady. „Problém je ovšem v tom, že zatímco Adam už násobí do tisíce, ostatní děti ve třídě umějí počítat teprve do sta," doplnila Jedličková, která je zároveň koordinátorkou péče o nadané děti pro Ústecký kraj.

Centrum získalo pro svůj rozvoj finanční příspěvek 100 tisíc korun od Nadace ČEZ. „Zakoupili jsme za něj tablety a software pro výuku nadaných dětí. Část dotace pokryla i mzdové náklady vedoucí kroužku," popsala využití daru ředitelka školy Jana Dimunová. Centrum je podle ní určené všem nadaným dětem z regionu, podmínkou přijetí je jejich diagnostika odborníky z pedagogicko-psychologické poradny. „Nadané i nadprůměrně nadané děti jsou na každé škole. Jen se o nich možná neví. Ne vždy se totiž děti samy od sebe projeví. Před ostatními se mohou stydět, že jsou trochu jiní a mají nejspíš i strach, že by přišly o jejich přízeň. Právě problém sociálního začleňování často provází život velmi nadaných lidí či géniů," upřesnila Dimunová.

Základní škola je podle ředitelky Nadace ČEZ Michaely Žemličkové i od toho, aby se v ní projevily a hlavně podchytily nejrůznější dětské talenty a jejich nadání. „Nás pak jen těší, když pedagogům prostřednictvím naší nadace můžeme alespoň trochu v tomto směru pomoci. A kdo ví, třeba jednou ti, co nyní vynikají v matematice, budou ještě lepší ve fyzice a dalších přírodovědných předmětech. Může se tak stát, že z nich budou odborníci velice potřební v energetice," uvedla.