Nahromaděná voda v základech postupem let narušila skálu, na které stojí kadaňské hradby a poblíž Špitálské bašty došlo k jejich propadu. Město muselo na likvidaci havárie povolat specializovanou firmu, která nyní hradby opravuje.

„Na první pohled se to nezdálo, ale po odkrytí části kamene se ukázalo, že jsou hradby v tomto úseku ve velmi špatném stavu," řekl starosta Kadaně Jiří Kulhánek. Hradby se musely v tomto úseku rozebrat a nyní se postupně dávají opět dohromady.

„Podloží v těchto místech tvoří porézní skála rula, která působením vody zvětrala. Museli jsme základy zpevnit. K tomu jsme použili železobetonové prahy," řekla Chomutovskému deníku Libuše Vydrová z odboru výstavby města Kadaň. Teprve poté se mohlo začít s přezdíváním hradeb. „Do vnější lícní části hradeb umístíme pískovcové chrliče, které zajistí odvodnění," popsala řešení problému Vydrová. Povrchovou vodu z parkánů stavební firma svede do kanalizace. „Severočeské vodovody a kanalizace zde mají hlubokou šachtu a tak jsme se dohodli, že se na ní můžeme napojit," upřesnila Vydrová.

Město současně připravuje revitalizaci hradeb tak, aby byly atraktivnější. „Při tom budeme muset odvodňování hradeb také vyřešit. Právě úsek od Žatecké brány k hradu, kde se havárie stala, má být revitalizován jako první," doplnil Kulhánek. Jižní úsek s výhledy na řeku Ohři by se měl stát turistickým lákadlem.

Parkány by se ale postupně měly proměnit v celé své délce. Někdejší hradební okruh by měl být znovu průchodný a stát se místem pro zábavu, setkávání, odpočinek a meditaci. Podle studie, kterou měli možnost výrazně ovlivnit i obyvatelé Kadaně, by některé části hradeb mohly sloužit například i pro komunitní pěstování ovoce či jiných plodin.

Kadaňské hradbyOpevnění vzniklo po roce 1259 po prohlášení Kadaně královským městem. Dochované hradby jsou až z druhé poloviny 14. století, další pásy byly doplněny v pozdní gotice. Většina středověkých hradeb musela v 19. století postupně ustoupit další výstavbě a byla zbourána.