Františkánský klášter v Kadani odhalil další ze svých tajemství. Během restaurátorských prací objevili archeologové zděnou hrobku Magdaleny Fictumové z Kolovrat. Hrobku nyní zkoumají vědci, ostatky šlechtičny z 16. století znovu pohřbí příští týden. Veřejnosti se nález představí po ukončení prací prostřednictvím digitalizovaných záznamů.
Paní Magdalena zemřela v roce 1581. Stejně jako další Fictumové bylo i její tělo uloženo do rodinného pohřebiště ve františkánském klášteře. O hrobce se zmiňují barokní záznamy, očití svědkové ale chyběli. „Magdalenina zděná hrobka byla objevena v rámci archeologického výzkumu vyvolaném elektroinstalačními pracemi na podzim 2019,“ přibližuje objev historik Lukáš Gavenda. „Na témže místě ve stěně byly před třemi lety objeveny i dětské náhrobky,“ připomíná nedávný nález historik. Nyní se tedy objevil i hrob babičky pohřbených dětí.
Ačkoli františkánský klášter ctí i duchovní rovinu nálezů a nenarušuje klid zemřelých, tentokrát se rozhodlo o otevření hrobky. „Hrob byl porušený, v podstatě zničený. Rozhodlo se tedy, že hrob otevřeme. Náhrobní desku mají v péči restaurátoři, tělo bude uloženo do nové rakve,“ popisuje správce kláštera Petr Liebscher. Ačkoli se kosterní pozůstatky nezachovaly kompletní, antropologický průzkum poskytl poměrně podrobné informace o ženě, která žila před více než čtyřmi stoletími. „Byla štíhlé postavy vysoké okolo 170 centimetrů,“ říká Gavenda.
Na tu dobu poměrně vysoká žena trpěla řadou nemocí. A bolestivých. Záda jí křivila skolióza a také artróza. Jak vypadala v obličeji, se možná dozvíme zanedlouho. S klášterem spolupracují i dokumentátoři z ústecké univerzity, kteří lebku Magdaleny Fictumové z Kolovrat naskenovali a pokusí se o rekonstrukci jejího obličeje.
Veřejnost zatím nález neuvidí. Ostatky byly vráceny zpět k pohřbení.
Neveřejný obřad proběhne ve středu 27. května za účasti generálního vikáře Litoměřické diecéze Martina Davídka a kadaňského děkana Josefa Čermáka. „Bohužel koronavirus neumožnil rodině Fictumů, která žije v Německu, aby se obřadu zúčastnila,“ říká Liebscher. Šlechtický rod se ale o své předky zajímá, do Kadaně jezdí a na obnově hrobů se finančně podílí.
Zoufat ale návštěvníci nemusí. I oni si paní Magdalenu prohlédnou. Až skončí v klášteře restaurátorské práce a expozice se na podzim opět otevře, čeká na ně řada novinek. „Klášterní prostor doplní dotykové obrazovky, kde se lidé i mohou s výsledky práce archeologů seznámit,“ líčí Liebscher. V expozici také vystaví dřevěnou sošku Krista, která byla pohřebná spolu se šlechtičnou.