V Kadani bylo možné na vlastní oči spatřit předmět staleté úcty zbožných lidí. Svaté ostatky. Objeveny byly při restaurování kaple v prvním patře gotické radniční věže.

Jedná se o neporušenou schránku na ostatky v podobě voskové krychličky o délce stran pět centimetrů. Do jedné její strany je vtištěna pečeť a součástí je zbytek pergamenu se jmény svatých. „Je to malý objekt, ovšem významem veliký,“ upozorňuje kadaňský historik Lukáš Gavenda (více dole). Podle jeho zatímní analýzy, která se opírá především o vyhodnocení písma, pochází schránka nejspíše z konce 14. století. Kdy se dostala do oltáře není jisté. Mohla tvořit od samého začátku část jeho vybavení, nebo se tam dostala až dodatečně při úpravě kaple.

Při objevení byla schránka na povrchu zpuchřelá, proto ji město nechalo na své náklady zrestaurovat. Většinu času bude uložena v depozitáři Městského muzea Kadaň ve Františkánském klášteře. „Máme zájem ji trvale uchovávat a příležitostně veřejně vystavovat, neboť si vážíme nejen faktu, že k jejímu nálezu v Kadani došlo, ale i skutečnosti, že se jedná o předmět staleté úcty lidí,“ uvedl starosta Jiří Kulhánek. S trochou nadsázky se dá říct, že bude schránka v Kadani ukazována tak jako v Praze korunovační klenoty.

Pátek byl pro představení svatých ostatků veřejnosti vybrán cíleně. „Navazuje na středověkou, v době vzniku schránky platnou tradici takzvaných Svátků ostatků, který inicioval císař Karel IV. a v souladu s církevními autoritami jej stanovil na pátek po druhé neděli velikonoční,“ vysvětlil starosta.

Svaté ostatky našli za bariérou z nátěrů a elektroinstalace

Schránka s pečetí, která ukrývá svaté ostatky.Restaurátoři, historici, církev i město jsou objevením svatých ostatků v Kadani naprosto nadšeni. Z kamenného oltáře ji vyjmul v průběhu restaurátorských prací v radniční kapli restaurátor Karel Švuger. V první chvíli se ale neodvažoval doufat, že by se mohlo jednat o velkou vzácnost.

„Odstraňovali jsme nánosy barvy a novodobé zásahy na oltáři v kapli. Vše bylo zabíleno a přetřeno několika vrstvami, takže nebyly vidět původní malby a před tím vším se táhly roury s již nefunkční elektroinstalací,“ nastínil před čím stál na začátku.

Po stranách je držely dva špalíky, z nichž jeden nebyl upevněn přesvědčivě. Když ho pracovníci uvolnili, zjistili, že je za ním volný kámen. Vytáhli ho a za ním zel na loket hluboký otvor. Nasvítili ho, aby zjistili, co tam je a spatřili voskovou krabičku s kouskem pergamenu. „Bylo mi hned jasné, že souvisí s velkým rituálem kaple, ale netušil jsem, jak moc vzácná a stará je to věc,“ popsal první pocity Karel Švugr.

Přivolal historika Lukáše Gavendu, který určil, že se jedná o schránku na ostatky a analýzou došel k tomu, že může pocházet ze 14. století. Starobylá vosková kapsule dále putovala do rukou odborníků fakulty restaurátorství v Litomyšli, kteří zachránili zbytky pergamenu se jmény svatých a ošetřili schránku.

Co se vlastně skrývá uvnitř? Odborníci už se tam „podívali“, aniž by ji fyzicky otevřeli. Jinak by totiž narušili vosk či ověřovací pečeť. Prosvítili ji ale rentgenem. „Bylo vidět, že je tam několik kuliček a plochá kost,“ referoval Gavenda, který má k dispozici snímky i zprávu se zjištěními.

Komu svaté ostatky patří není jisté. Na zbytcích vsunutého pergamenu, který má ověřovat příslušnost, stojí hned několik jmen: Beata Maria, Mília, SciVen, což je Panna Maria, jedenáct tisíc panen umučené Voršily a Sv. Václav. Dochováno není žádné datum.

Přestože nález vyvolává řadu otázek, na něž nebude jednoduché odpovědět a snad to bude i nemožné, Kadaňští jsou na něj právem hrdi. „Jsem věřící člověk a historik, který se zabývá středověkem, takže mám radost, že se něco takového našlo v Kadani. Schránky s ostatky se nacházejí jen velmi málo,“ neskrýval své pocity kadaňský historik.