Děti z jirkovských školek si mohly hrát na nové prolézačce nebo s hračkami za třicet tisíc korun.

Teď aby na ně zapomněly, protože přesně tuto částku dluží rodiče za poplatky a stravné od roku 2006. Město částku odepsalo jako nedobytnou, ovšem mínus šel na vrub školek.


Od března za pět set


Ty nyní hledají způsob, jak se pro příště chránit. Od března se bude ve všech zařízeních vybírat za každé dítě vratná kauce pět set korun. Dochází jich tam na sedm set.

To se některým rodičům nelíbí, protože mají dojem, že jsou trestáni za chyby druhých. První negativní ohlasy se objevily například v diskuzním fóru na webu městského úřadu.

„Chráníme se tak, protože neplatičů se vyskytovalo skutečně hodně,“ obhajuje krok ředitelka všech jirkovských mateřinek Eva Kozlerová. „Dluh vznikal hlavně v případech, kdy rodiče některé z dětí odhlásili a závazky nedoplatili, ale i v průběhu docházky.“ Ovšem dítě není možné poslat domů a úřední vymáhání dluhu trvá příliš dlouho.

Nový systém má fungovat tak, že školka vrátí kauci na konci docházky. Tudíž zůstane na běžném účtu zařízení například tři až čtyři roky, než dítě nastoupí do školy. Když docházku přeruší, bude to dříve. Jestliže rodiče zůstanou něco dlužní, odečte se částka právě z této kauce. Při zavedení tohoto opatření se Jirkov inspiroval zkušenostmi z mateřinek, kde je již zaveden.


Jinde bez kauce


Stejný problém s dlužníky by se mohl vyskytovat i v ostatních školkách na Chomutovsku. Jak ale Chomutovský deník zjistil, nikde jinde kauci nevybírají, ani se k tomu nechystají.

„Vlastně jsme se s neplatiči ani nesetkali,“ uvažuje Jana Štecherová, ředitelka kadaňské školy Borovička. „Vedeme jen rodiče s úlevou od plateb, jestliže jsou ve vážné sociální situaci.“ V mateřince je vedeno devadesát dětí.

V klášterecké školce ve Školní ulici dosáhl dluh za posledních pět let pouhých dvou tisíc korun. „Neplatícím posíláme dopisy, ale asi to stejně skončí tím, že město dluh odepíše,“ uvádí ředitelka Růžena Totzauerová.

Dluh nedosáhl jirkovských rozměrů ani v chomutovských mateřinkách, ve kterých se učí a hraje si přibližně tisíc dvě stě dětí.
„Našli jsme systém jak se vyhnout pohledávkám,“ vysvětluje jejich ředitelka Irena Kopecká. „Před centralizací školek v roce 2003 jsme zařízení od města přebírali s přibližně dvacetitisícovým dluhem. Dopracovali jsme se ale k tomu, že od roku 2006 už jsme vedli pohledávku jen 1452 korun. Za loňský rok je to pouhých 183 korun,“ vypočítává spokojeně Kopecká. Podle ní velmi záleží na zavedeném systému.