Pět stříbrňáků a dva měďáky našli archeologové v půdorysu dělostřelecké bašty. V místě, kde za pár měsíců vyroste Studentské náměstí. První minci našli už v prosinci, kdy tam započal archeologický průzkum. Nález ale tajili, aby na stavbu nevnikali dobrodruzi a nehledali na vlastní pěst. V těchto dnech nejintenzivnější část průzkumu končí a je tak na čase pochlubit se s nálezy. Patří k nim mince, keramika, kousek děla a půdorysy dělostřelecké bašty a hrázděného domu ze 13. století i s velikým železným klíčem k vratům.

Stříbrňáky a penězokazci

Polský groš panovníka Zikmunda I. Starého z roku 1539.Nejstarší a kupní cenou nejcennější je polský groš panovníka Zikmunda I. Starého z roku 1539 (na snímku vpravo). „Obsahuje nejvíce stříbra. Pět lidí si za něj mohlo dát čtyři chody jídla, nebo bylo možné pro jednoho sehnat dobrý nocleh," vykreslil tehdejší hodnotu mince vedoucí archeologického průzkumu Kryštof Derner.

Zajímavá historie se pojí s patnáctikrejcarem, jehož hodnota neodpovídá obsahu použitého stříbra. „Je to inflační peníz. Takové mince razilo podnikatelské konsorcium, které zaplavilo oběh tímto inflačním platidlem po roce 1622. Zřejmě pracovalo se státním souhlasem," uvedl archeolog. Cenu měl malou. „Dal se za něj koupit herinek, což je ryba, nebo půlka másla, nebo žejdlík vína (tři a půl decilitru), či máz piva (jeden a půl litru)," dodal s úsměvem.

Ostatní mince jsou ještě drobnější. Podle archeologů se nacházejí i v jiných městech, obvykle ale v menším množství. Tyto zřejmě zůstaly v dělostřelecké baště zapomenuty, když tam vypukl požár.

Obětina pro skřítka Hospodáříčka?

Dalším nevšedním nálezem, který bašta vydala, jsou tři keramické hrnce s obráceně položenými pokličkami. Mohlo to být z rituálních důvodů. Archeologové pracují s dvěma možnými vysvětleními. Při stavbě opevnění se do rohu zakopával hrnec, aby zajistil nedobytnost. Mohla to tedy být stavební obětina.

Jenže je zvláštní, že tam byly tři takové hrnce," podotkl archeolog. „Protože byly uvnitř vaječné skořápky a kuřecí kosti, je možné, že šlo o rituální obětinu pro skřítka Hospodáříčka," zmiňuje pravděpodobnější z možností. Lidé kdysi věřili, že když si skřítka nakloní, bude se jim v hospodářství lépe dařit.

V dělostřelecké baště badatelé objevili také úlomek z roztrženého kusu hlavně děla, který se oddělil při explozi a spoustu krásných leč nesourodých kachlů, z nichž chudí stavěli kamna. „Slepovali" je z přebytků od hrnčířů.

Středověký dům i s klíčem

Základy středověké dělostřelecké bašty, kde archeologové našli všechny mince.Suverénně vědecky nejcennějším nálezem celého bádání je objev půdorysu hrázděné stavby, postavené před rokem 1300, o které už Chomutovský deník informoval (čtěte ZDE). Byla dobře zachovaná, navíc nebyla nikdy přestavována. Součástí byl dvorek s pecemi a dílnou.

„Díky hrázděné stavbě jsme mohli pohlédnout na samotné počátky osídlení města. To se nám v Kadani už nikdy nepodaří a v jiných městech se to děje jen málokdy," upozorňuje Kryštof Derner na unikátnost objevu.

Půdorys hrázděnky mohou vidět i Kadaňští. Stačí se chvíli zastavit u Mikulovické brány a zahledět se do části staveniště, která je jí nejblíž.V hlíně tam zejí dvě hluboké díry, kde archeologové předpokládali, že mohl být vchod do domu. Jejich tušení potvrdil nedávný nález skoro patnáct centimetrů velkého zrezivělého klíče.

Druhým cenným nálezem je středověká dělostřelecká bašta, o níž se vědělo, ale nebyl detailně znám půdorys (foto vlevo) a konstrukce stavby.

Na třetí místo, co do významu, archeologové kladou nálezy z bašty: mince, keramiku a úlomek děla.

Hlavní část bádání končí

Archeologické bádání v srdci Kadaně začalo 2. prosince a končí v těchto dnech. Po celou dobu stavby ale budou na místě jako dozor, takže není vyloučeno, že na povrch „vyplave" ještě nějaký zajímavý nález.

V Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech, který sídlí v Mostě, drobnější nálezy umyjí a zakonzervují. Nádoby se pokusí slepit, železné předměty zbaví rzi. Zkoumat budou hlínu nabranou na dvorku u středověké hrázděnky. „Chceme zjistit, co přesně se v pecích dělalo. Jestli se tam zacházelo s kovem, nebo se nějakým způsobem připravovalo jídlo a jak," vysvětlil archeolog, jaké bude mít práce badatelů pokračování.

Půdorysy obou staveb budou zdokumentovány. Pozůstatky hrázděného domku skryje povrch Studentského náměstí, na kterém se právě pracuje. Základy dělostřelecké bašty ale zůstanou na očích. Kvůli tomu byl také dodatečně i přepracován projekt.

Mince naleze při archeologickém průzkumu v Kadani.NALEZENÉ MINCE. Zleva: 1. krejcar (inflační) s vyobrazením císaře Ferdinanda II. Habsburského (r. 1622); 2. polský groš s králem Zikmundem I. Starým (r. 1539) viz velké foto, 3. malý (černý) peníz/ haléř s císařem Matyášem Habsburským (r. 1615); 4. dvoufenik, arcibiskupství Salzburg, Matyáš Lang z Wellenburgu (r. 1519 1540); 5. černý peníz/ haléř, císař Maxmilián II. Habsburský (r. 1564 1576); 6. poznaňský denár s polským králem Zikmundem III. Vasou (poč. 17. století); 7. malý (černý) peníz/ haléř, císař Matyáš Habsburský (r. 1617).