Mladistvých, kteří přicestovali bez doprovodu dospělého, mohou být v Česku stovky. Přesné číslo není známo, protože v některých případech žijí mimo systém. Nechodí do školy, jsou izolovaní od společnosti a neví jak naložit se životem. Někteří z nich se dostali také na sever Čech.

Situaci dětí, které přicházejí z Ukrajiny v souvislosti s válečným konfliktem, průběžně sleduje Krajský úřad Ústeckého kraje. „Podle podkladů, které máme od Ministerstva práce a sociálních věci, se má v Ústeckém kraji jednat o 1598 dětí,“ uvedla mluvčí Magdaléna Fraňková s tím, že většina z nich přichází s některým ze zákonných zástupců nebo případně v doprovodu osob blízkých. V tom případě je to na základě plné moci od rodičů. „V rámci Ústeckého kraje bylo řešeno pouze minimum případů nezletilých dětí bez doprovodu - přibližně pět. Vždy se podařilo nalézt pro dítě takové řešení, aby byly zajištěny jeho potřeby, včetně potřeb vzdělávacích,“ doplnila mluvčí.

Nový pár čápů se usídlil v chomutovském zooparku.
V chomutovském zooparku vítají druhý čapí pár. Nováčci zatím bojují o místo

Jedním z dospívajících, který přicestoval jen měsíc po vypuknutí války do Ústí nad Labem, byl tehdy sedmnáctiletý Vadim. Tady se ho ujala místní rodina. Bylo to s vědomím orgánu sociálně právní ochrany dětí. Doma měl sice před maturitou, na severu Čech ale nastoupil do prvního ročníku střední školy. První problémy na sebe nenechaly dlouho čekat.

„Nechtěl chodit do školy a nás nebral jako autoritu. Začal si dělat co chtěl, utrácel a toulal se po nocích. My za něj ale měli zodpovědnost,“ zmínila jeho tehdejší „náhradní matka“. Rodina se proto už po čtyřech měsících obrátila na OSPOD a chlapec byl poté umístěný do dětského domova.

Právě nastupující puberta v kombinaci s válečnými traumaty a nástrahami, které přináší nové prostředí, mají vliv na to, že se část těchto náctiletých pohybuje mimo systém. Pomoct se jim snaží Armáda spásy se svým projektem Hnízdo.

Republikové setkání pionýrských oddílů proběhlo na Kamencovém jezeře v Chomutově.
Pionýři z celé země obsadili na víkend Kamencové jezero, bylo jich přes tisíc

„Valná většina těchto našich klientů trpí jazykovou bariérou, kterou se jim daří s většími či menšími potížemi překonávat,“ uvedl koordinátor projektu Dominik Ertner. „Druhé velké téma je vzdělávání. U vícera z nich se setkáváme s přáním dokončit vzdělání na Ukrajině například online formou. Ne každá škola to ale umožňuje. U nás navíc narážejí na to, že je systém tlačí do českého vzdělávacího procesu. Tím, že ale máme systémy rozdílné, studenti, kteří před sebou mají poslední ročník střední školy, a mohli by se hlásit na univerzitu, u nás musí do druháku nebo prváku s vidinou, že před sebou mají ještě čtyři roky,“ nastínil složitou perspektivu.

Další velké téma, které Armáda spásy s mladistvými Ukrajinci řeší, je kromě nechuti překonávat překážky a trávit čas tak, jak to po nich vyžaduje systém, také zkoušení návykových látek. To se týkalo i Artema zmíněného v úvodu.

Jarní slavnost proběhla před zámkem Pětipsy.
Partu lidí, která zachraňuje zámek Pětipsy, podpořily na festivalu stovky lidí

„Experimentování u něj proběhlo, naštěstí ale ne v krizové rovině,“ podotkl Ernter. Své dilema nakonec rozsekl tak, že zůstal, do války nejel. „Studuje a připravuje se na přijímací zkoušky na vysokou školu,” doplnil.

Projekt Hnízdo je zaměřený na začleňování mladistvých z Ukrajiny od 15 do 20 let. Poskytuje jim poradenství a třiceti z nich také ubytování. Vše se zatím odehrává v Praze. Armáda spásy ale uvažuje o rozšíření „hnízd“ také do dalších krajů, jak prozradil koordinátor projektu. V rámci Ústeckého kraje má svou pobočku jen v Jirkově, další dvě jsou v Karlovarském kraji a ostatní na Moravě.