Nádraží v Žatci je zatím poslední kulturní památka v regionu, vyhlásili ji na konci minulého roku. Město se svojí letitou chmelovou kulturou má šanci dostat se pod křídla UNESCO. Kdyby to vyšlo, Žatecko by bylo v kraji druhou takovou oblastí vedle hornického regionu Krušnohoří. V lednu šla z Čech do Paříže už druhá, doplněná žádost. Pokud stav epidemie dovolí, komisaři UNESCO by se mohli do Žatce vypravit ještě letos a jasno by mohlo být příští rok.

Architektonicky hodnotné nádraží vybudovali v letech 1871–73. Pro nominaci je důležité jako součást řetězce zpracování chmele. Pro všechny hráče v pivním průmyslu na konci 19. století byla železnice extrémně důležitá. „Spojovala menší regionální město s celým světem,“ přiblížila Lucie Radová z ústeckého pracoviště Národního památkového ústavu (NPÚ). Návrh ležel na ministerstvu kultury 6 let. Ve frontě tam čekají další dokumenty k příštím kulturním památkám na Žatecku, jako jsou třeba chmelové sklady.

Loni se v Ústeckém kraji kulturní památkou stalo ještě pět dalších objektů. V roce 2019 se novými památkami staly tři stavby. Ještě tak před dekádou se podle pamětníků prohlašovalo až kolem 15-20 památek na kraj. Ne že by nebyli adepti. „Na ministerstvu kultury mají dalších asi sto návrhů,“ zmínil Tomáš Brož z NPÚ v Ústí. Někdy to tak dlouho netrvá. Třeba jen pár měsíců v případě dalšího nového přírůstku mezi památkami v regionu: hrobky rodiny Brass v Dolním Podluží na Děčínsku. „To je naprosto špičková záležitost. Takových je jen pár,“ zhodnotil Brož vůbec jedinou realizaci uznávaného vídeňského architekta Viktora Luntze v tuzemsku. Do záchrany objektu se pustila sama obec, slibuje si od něj oživení turistického ruchu.

Podle památkářů je naštěstí pryč doba, kdy nad štítkem kulturní památky ohrnovali na severočeských úřadech nos. „Skateparky mají všude, na ty obce nikoho nenalákají. Cenná je jejich jedinečná historie,“ je přesvědčen Kamil Podroužek z Centra dokumentace a digitalizace kulturního dědictví ústecké Filozofické fakulty. Přitom dříve nebylo výjimkou, že si někdo dovolil cenné objekty zlikvidovat. Jako dva historické domy v Teplicích, které padly kvůli stavbě obchodního domu. Pokusy k excesům se najdou i dnes: za ministra Staňka na chvilku odebrali památkový status teplickým Hadím lázním.

V kraji je řada památek chráněných už celá desetiletí. Jako zámek Jezeří na Mostecku. Podle Podroužka je pro kulturní charakter kraje zásadní. Nejde jen o vlastní budovu a její pohnutou historii, ale i o výhled na krajinu uhlí. Interiér zámku právě rekonstruují a Podroužek tam dělá průzkumy se studenty. V současnosti pracuje také na mapování unikátního domu Kalich v centru Litoměřic. Právě toto město expert považuje za vzorové v péči o jeho památky. Podobný potenciál má třeba i Duchcov nebo Děčín, hodně záleží, zda ho v samosprávách dokážou využít.

Na území kraje je 3 527 nemovitých kulturních památek. Nejnověji jmenovanými památkami jsou vedle žateckého nádraží ještě evangelický kostel v Třebenicích na Litoměřicku, márnice v Království u Šluknova, dům čp. 26 v Bílém Kostelci na Litoměřicku, dům Bieblova čp. 59 ve Slavětíně na Lounsku a areál hrobky rodiny Brass v Dolním Podluží na Děčínsku.