„Je to tady o hodně lepší,“ pochvaluje si Štefan. „Nikdo mi tu neříká: Jdi se vykoupat. Teď budeš spát. Také už nedostávám otázky: Kam jdeš a proč? Máme tu víc svobody,“ líbí se mu.

Ve vejprtských ústavech prožil většinu života. Na čas odešel do Chomutova k jedné rodině, která ho ale podle sociálních pracovníků pracovně a finančně zneužívala, proto si přál návrat do Vejprt. Tam pobýval v domově Kavkaz v sekci pro muže. Na „béčku“. Když se zakoukal do Nikoly a ve vztahu jim to klapalo, dostali příležitost vyzkoušet si společné bydlení na „céčku“. S životem v Domečku se to ale podle obou nedá srovnávat.

„Jediná věc, kde to jde z kopce, je hospodaření,“ přiznává Štefan. „Když chce něco moje princeznička koupit, nedokážu jí říct ne. Už se to ale snažím hlídat,“ pokyvuje hlavou.

Ilustrační foto
Byty pro sólo rodiče a tisíce pro studenty: Kadaň chce rozjet nový typ podpory

V Domečku, který byl nedávno kompletně přestavěný, bydlí dvanáct klientů Městské správy sociálních služeb Vejprty. Většina z nich je nesvéprávná. Jejich opatrovníkem je město. V přízemí žijí dva páry. Každý má svůj byt a společnou kuchyň s velkou obývací místností. V prvním patře má své pokoje dalších osm obyvatel, kteří sdílejí také jednu kuchyň s jídelnou i rozlehlý prosvětlený obývák. Před domem mají k využití prostor s posezením a grilem.

Aby se klienti vejprtských ústavů do Domečku dostali, museli projít roční přípravou v centru volného času Lata. „Učili se tam hygieně, základům bezpečnosti, jak zacházet s penězi, jak uklízet i práci v kuchyni,“ přiblížila vedoucí centra Pavlína Šindelářová. „Klienti tak najeli na styl života, který je podobný nám ostatním - každé ráno vstanou a mají smysluplný cíl,“ doplnila.

Městská správa sociálních služeb Vejprty se snaží o celkovou transformaci služeb pro svých zhruba tři sta klientů. Téměř dvě stě padesát přechází do domácností, kdy většina z nich vzniká v původních budovách ústavu. Smyslem je, aby zažívali vyšší míru svobody i zodpovědnosti. Proto organizace investuje do stavebních úprav a současně školí pracovníky, aby přestoupili z plné péče o klienty do role jakýchsi koučů.

Tragický požár ve Vejprtech v lednu roku 2020
Dva roky od ohnivého pekla. Při požáru ve Vejprtech zahynulo devět lidí

„Nový systém jsme pilotovali od loňského roku a letos v dubnu jsme na něj najeli naostro s tím, že ho chceme dále zlepšovat,“ uvedl ředitel MSSS Viktor Koláček. „Máme týmy pracovníků, které domácnosti navštěvují a snaží se klienty povzbuzovat. Specializují se spíše na asistování, než aby dělaly vše slepě za ně,“ doplnil.

Teplé jídlo mají klienti nadále z centrální kuchyně. Chodí ale nakupovat a ve svých kuchyních si mohou zkoušet nové dovednosti. „V některých domovech si třeba o víkendech vaří sami a už ve čtvrtek se domlouvají, co si nakoupí a kdo umyje nádobí. Je to aktivizace směrem k normalitě,“ poznamenal ředitel. Směrování k větší nezávislosti podle ředitele mimo jiné snižuje frustraci, které mohou klienti ve velkých ústavech podléhat.

Jsou to více než dva roky, kdy v Kavkazu - domově, kde ve Vejprtech pečují o muže s mentálním postižením, klient založil požár. O život přišlo devět lidí. Jeho původce putoval do zařízení s přísnějším režimem. Policie následně zahájila trestní stíhání ředitele kvůli obecnému ohrožení z nedbalosti, ten proti tomu podal stížnost.