Finančně náročná oprava bude rozdělená do několika etap. V první řadě se opraví vzduchová soustava, klaviatury a stroj pozitivu. Díky tomu se bude moci do provozu i přes potenciální nedostatek peněz uvést alespoň část varhan. „Za optimálních podmínek si restaurování vyžádá asi tři až čtyři roky, pokud bude problém s financováním, mohou se opravy protáhnout třeba až na deset let,“ uvedl Vít Honys z Národního památkového ústavu, který má opravu na starosti.

Restaurování kláštereckých varhan nebude jednoduché ani po technické stránce. Nesužuje je jen červotoč, podepsaly se na nich také i neodborné opravy z minulého století, některé píšťaly zase nebyly vhodně nahrazeny. „Složitá je konzervace původního dřeva proti červotoči. Dřevěné píšťaly se máčejí také několikrát ve zpevňovacím roztoku, dokud se nedosáhne optimálního výsledku, tedy dobrého zvuku a ozevu, a to je složitý proces. Na rozdíl od restaurování dřevořezeb nebo oltářů musíme obnovit původní zvukové kvality nástroje, tedy aby nástroj správně hrál.

Celou tuto snahu může přitom částečně zmařit změna vlhkosti v kostele. Velký výkyv ve vlhkosti má totiž vliv na materiál a může se skutečně mechanicky podepsat na funkci varhan. V tomto ohledu je kritický první rok po opravě.

Po dokončení oprav budou varhany velkým kulturním obohacením Klášterce. Nepůjde totiž jen o liturgický nástroj - bude moci sloužit i ke koncertním účelům, kde se mj. hodí pro interpretaci jihoněmecké varhanní hudby 18. století. „Klášterec tak vlastně může rozšířit nabídku koncertních produkcí, takže i pro město to bude znamenat velké obohacení,“ vysvětlil Honys.

„Je to pro nás velká radost a těšíme se na chvíli, kdy budou varhany zrestaurovány,“ řekl k opravám klášterecký farář Artur Ściana, který se snažil získat prostředky na opravy tohoto historického klenotu od doby, kdy před pěti lety začal v Klášterci působit. Jak už ale bylo naznačeno, jedna dotace z ministerstva kultury stačit nebude. „Věříme že přijdou další dotace a pomoc, byť si uvědomuji, že doba tomu tolik nepřeje,“ dodal. Kdo bude mít zájem, může na opravu přispět i drobnou částkou. „Hledáme a obracíme se také na různé patrony a sponzory, kteří by mohli s opravou pomoci a zapsat se do historie našeho města,“ uvedl.

Region Chomutovska byl těžce postižen devastací a ztrátou památkového fondu, a to především vlivem uhelné těžby a výstavbou vodních nádrží. Naprostá většina historických varhan zde zanikla, případně byly ojediněle přesunuty v rámci Čech a Slovenska jinam. Srovnatelný nástroj nalezneme v regionu jen v kostele svatého Petra a Pavla v Březně u Chomutova. „Tamější varhany jsou ještě o něco starší a také ještě více poškozené. Na svou opravu teprve čekají. I na nich se podepsal lidský zásah, ovšem ne ve smyslu neodborné opravy jako v Klášterci. V minulosti z nich jeden bezdomovec odmontoval píšťaly, které chtěl zpeněžit ve sběru. Podařilo se jej sice zastavit a píšťaly zachránit, neodbornou demontáží je ale muž i přesto stihl poničit,“ uvedl Honys.