Krušnohoří je na seznamu UNESCO! Když palcové titulky hlásily závratnou novinku z ázerbájdžánského Baku, pomyslné šampaňské bouchalo i u horníků od Měděnce po Most a také u hasičů v Kadani a Klášterci nad Ohří. Tvoří totiž partu nadšenců, která na Měděnci udržuje historické hornické štoly, jež se na prestižní seznam dostaly.

Jejich práce začala před více než deseti lety. Ivan Cádner, mostecký rodák, který profesní život prožil jako havíř v dole Václava Řezáče na Měděnci, společně s dalšími havíři a přáteli vytvořil spolek Historické rudné doly Mědník. Nevzali si za cíl nic menšího než zpřístupnit lidem středověkou štolu Panny Marie Pomocné, toho času zaplněnou tunami suti. „To se dělá rukama, lopatou a krumpáčem,“ usmívá se Cádner. „Co narubete, vynesete v kýblu ven,“ přibližuje havířskou práci. Původně byla štola přístupná na dvou stech metrech. Ruční prací se jim ji podařilo prodloužit na téměř 750 metrů.

Práce neskončila u jedné štoly, havíři se zakousli ještě do další, Země zaslíbené. Kromě členů spolku, tvořeného havíři z Chomutovska, Mostecka a jejich přátel, vydatně pomáhají i členové Jednotky požární ochrany města Kadaně a jednotky sboru dobrovolných hasičů z Klášterce nad Ohří.

„K práci ve štolám jsme se dostali přes výcvik, který jsme tam nejprve prováděli. Pak jsme začali Ivanovi pomáhat,“ popisuje velitel kadaňských hasičů Jan Apolen. Na svůj volný čas si upletli pořádný bič. „Země zaslíbená byla zasypaná tak, že jsme tam chodili na bobku nebo po kolenou,“ vzpomíná Apolen. Hasiči také pomáhají s výdřevou – zpevňováním stěn.

Tak slavili loni na Měděnci hornické tradice: 

Zápis hornických štol na seznam UNESCO si všichni přáli. Přestože podle Cádnera čeká spolek i Měděnec samotný řada výzev. „Čekáme nápor turistů, ale určitě to nebude hektické,“ myslí si Cádner. „Nejsme jako Český Krumlov, kde autobus vysadí turisty rovnou na zámku. K nám se musí ještě skoro šest set metrů od parkoviště pěšky, skoro lesem,“ vypráví havíř. Zároveň poznamenává, že do štoly platí přísná pravidla vstupu a prohlídky, kde se tlačí hlava na hlavě, tam probíhat nebudou. „Důl nafouknout nelze, počet lidí ve skupině je daný báňským úřadem,“ doplňuje Cádner.

I přes zápis do UNESCO práce v měděneckých štolách nekončí. Podle starých map totiž ještě nevydaly to nejkrásnější. „Chceme otevřít malachitovou jeskyni. Víme, kde je, jen se k ní dostat,“ vysvětluje Cádner. Prostor tvořený zelenými minerály chtějí začít na Měděnci dobývat po prázdninách.

Už teď vědí, že je čeká ještě větší dřina než předtím a materiál budou ven tahat na lanech z minimálně třicetimetrové hloubky. Odměnu už ale mají předem jistou. „Štoly a havířina jsou srdeční záležitost, člověk to má v krvi. A jsme hrozně rádi, že se teď dostanou Krušné hory do povědomí a přestanou platit za nejhorší a nejzdevastovanější kout země. Je to totiž přesně naopak,“ uzavírá Cádner.

Pokud jste historické štoly ještě nenavštívili, máte příležitost 27. července. Na Měděnci se koná 7. Měděnecké krušení. Kulturní program s hornickým pochodem, výstavou minerálů, ukázkami hasičské práce a taneční zábavou začíná od 12 hodin. Vyvrcholí o půlnoci ohňostrojem.