„Socha je poctou lidem, kteří tu vydrželi, přestože to v pohraničí neměli lehké. Čekala je velmi těžká práce v horském podnebí, na něž nebyli zvyklí,“ přiblížila umělkyně. Při své práci se nořila do historie vlastní rodiny, protože otec do pohraničí přišel jako volyňský Čech. Prchal z Ukrajiny před Stalinovým režimem. „Navlékla jsem námět na svou rodinu a pokusila se přenést do té doby, abych se napojila na to, jak tehdy lidé cítili a přemýšleli,“ doplnila.

Na soše umělkyně pracovala od začátku července do září často až dvanáct hodin denně, aby dílo stačila předat ještě za současného vedení. Starosta Zdeněk Valenta se totiž po šestnácti letech ve funkci rozhodl, že už pokračovat nebude. Právě pod jeho taktovkou se ale na veřejných prostranstvích v Březně začaly objevovat sochy. Nejdříve šlo o jednoduché dřevořezby, později díla z letních sochařských sympozií a v posledních letech obec zadává tvorbu uměleckých děl konkrétním umělcům a z odolnějšího materiálu, než je dřevo. Využívá nezaměnitelný hořický pískovec, který zdobí i katedrálu sv. Víta na Hradě a další historické památky.

„Na popud sochaře Václava Kroba jsme již dříve pořídili čtyři bloky kamene. Z jednoho vytvořil sochu Na křídlech lásky, další sochu máme od Romana Křeliny a dvě od Jitky Kůsové. Myslím, že si obec zaslouží, aby měla umění v ulicích a lidem se tu líbilo,“ přiblížil starosta Valenta.

Žena s dírou v těle

Předešlá socha Jitky Kůsové stojí v Březně směrem od Nechranic a také ona čerpá z pohnuté historie severních Čech. Jedná se o postavu ženy s dírou v těle, která symbolizuje kraj zraňovaný těžbou. Nazývá se Moje krajina.

Jitka Kůsová dosud vytvořila kolem osmdesáti soch. Některé jsou v zahraničí - například ve Francii, kde získala první cenu na prestižním uměleckém festivalu k poctě sochařky Camille Claudel, dále v Itálii, Švýcarsku, Německu, Bulharsku a na Ukrajině.

Další jsou v řadě měst České republiky. Její socha oceněná cenou rádia Svobodná Evropa stojí před nemocnicí v Ústí nad Labem, několik skulptur má na Mostecku a samozřejmě také na Chomutovsku, odkud pochází. Dvě zdobí parčík před chomutovskou radnicí, jednu má Jirkov v divadle, další Kadaň ve františkánském klášteře a dvě jsou v Klášterci nad Ohří, kde umělkyně žije.

Obce si kvalitní nadčasová díla, která jsou dražší než výsledky sochařských sympozií, objednávají jen zřídka. „Březno je výjimkou. Je to nadhledem pana starosty a paní místostarostky a také tím, že je obec bohatá a může si takovou nadstavbu dovolit,” ocenila sochařka.

Byť současný starosta ve své funkci končí, rád by, aby následovníci pokračovali a zadali tvorbu dalších soch i pro náměstí v Nechranicích či prostor před kostelem ve Stranné.