Po fialových ametystech a cihlově až masově zbarvených jaspisech dostaly jméno dvě nově vznikající ulice v Klášterci nad Ohří. Jsou v lokalitě Ciboušovská. Město tak odkazuje ke slavné minulosti a tamějšímu nalezišti, jehož drahokamy učarovaly i králi Karlu IV.

Názvy už schválili zastupitelé na doporučení komise pro strategický rozvoj a městského architekta. „Ukazují, čím Ciboušov v minulosti byl,“ podotkl starosta Štefan Drozd (Strana soukromníků).

Adresu budou využívat majitelé více než dvaceti nových rodinných domů na pozemcích, které město kompletně připravilo k prodeji. „Poprvé v historii jsme byli jakýmsi developerem, který budoval i celou infrastrukturu, protože soukromí developeři nebyli před šesti lety ochotni do této zóny jít a síťovat,“ nastínil starosta. „Chtěli jsme ukázat, že o ně je zájem a dokážeme je prodat,“ doplnil.

Kulturní centrum v Klášterci nad Ohří.
Klášterecké centrum čerpá sílu z lidí i ze slunce. Ušetřilo stromy i uhlí

Příprava pro výstavbu odstartovala, protože město chtělo podpořit budování vlastního bydlení. „Cílem bylo poskytnout nové možnosti pro místní rodiny a podpořit nově příchozí, kteří by se chtěli v našem městě usadit,“ uvedla na zasedání zastupitelstva radní pro správu majetku Pavla Zemančíková (Strana soukromníků). Z tohoto pohledu se jedná o první projekt ve městě.

Prodej 26 pozemků se uskutečnil ve třech vlnách. Zájemci je mohli získat obálkovou metodou stylem, kdo nabídne více, bere. Na první výzvu zareagovalo sedmnáct žadatelů. Ve druhé vlně už počet nových zájemců převyšoval množství nabízených parcel, a tak cena šplhala. Poslední dům ve třetí etapě už bylo možné prodat za 2,5 tisíce korun za metr čtvereční, protože se o něj „popralo“ třináct zájemců.

Město si na začátku mimo jiné vytklo cíl, že na akci nesmí prodělat. Ve skutečnosti vydělalo. Z prodeje získalo 38 milionů korun, náklady na přípravu pozemků ale dosahovaly třiceti. Osm milionů tedy tvoří čistý příjem pro městský rozpočet.

Kurátorka sbírek Hana Zvalová ukazuje křeslo z původní výbavy šlechtického rodu Hohenlohe - Langenburg, které se s několika dalšími kusy nábytku vrátilo na zámek Červený Hrádek.
Na Hrádek vracejí původní nábytek, zámek v Klášterci ukáže poklady z půdy

Lokalita bude rozdělena do čtyř ulic. Nejen Ametystovou a Jaspisovou, ale také ulice K Hájům a Háje. Menší rozruch na zastupitelstvu vzbudila jen ulice Ametystová, do níž bude patřit i část s již stojícími čtyřmi domy. Jejich obyvatelé využívali adresu Ciboušovská, ačkoli jsou stranou od stejnojmenné páteřní ulice.

„Baráčníci vznesli dotaz na město ohledně toho, že nesouhlasí s tím, aby se změnil název ulice. Mají tam trvalé bydliště a způsobilo by jim to spoustu komplikací ve změně dokladů,“ upozornil na zasedání zastupitel Vlastimil Kothánek (ODS). Většinově ale převládl názor, že zmatek by způsobilo spíše dělení ulice dvěma názvy.

V Českých zemích byla od středověku nejproslulejší výzdoba fialovými ametysty s bílými vrostlicemi achátu, které pocházely z lokality Ciboušov na Klášterecku. Z kamenů se řezaly a leštily čtyř až pětiboké desky. Dochovaly se v obkladech v kapli sv. Kateřiny a Svatého Kříže na hradě Karlštejně a v kapli sv. Václava v katedrále sv. Víta v Praze. Další ametysty dal král český a císař římský vložit do Svatováclavské koruny, do zlatého korunovačního kříže a do několika relikviářů ve Svatovítském pokladu.
V Ciboušově, který je národní přírodní památkou, se těžil také jaspis - kámen ceněný už od starověku.
Zdroj: čerpáno z Wikipedie