Zlámané větve, stromy vyvrácené z kořenů, lesy, které po jediné noci vypadaly jako po bombovém náletu. Na konci října zasáhl Českou republiku orkán Herwart. Největší škody napáchal v Ústeckém kraji. I po půl roce se následků orkánu stále nepodařilo zbavit. V lesích čekají na odklizení tisíce kubíků dřeva.

Lesní dělníci s pracemi začali ihned po vichřici, škody jsou ale natolik rozsáhlé, že na spoustu míst ještě nepřišla ani řada. Špatně dopadly i lesy v horách kolem Klášterce nad Ohří a Litvínova. „Někde je zpracováno deset procent, jinde čtyřicet i více,“ vypočítává mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. Úspěšnost ovlivňuje dostupnost lokality i počasí.

Lesníci navíc neuklízejí pouze polomy. Spousta stromů utrpěla škody, které nebyly na první pohled vidět, ale další poryvy větru a sněžení v následujících týdnech je doničily. A padají stále. „Běžkařům proto doporučujeme nikdy a nikde neopouštět upravené běžecké stopy,“ připomíná riziko Jouklová.

Pravděpodobně se protáhne také zákaz vstupu do lesů, které státní podnik a některá města po vichřici vyhlásily. Zákaz má skončit 31. března. Kalek, Načetín, Brandov, Svahová, Hora Svaté Kateřiny, Malý Háj či Rudolice v Horách si ale na odvolání zákazu pravděpodobně počkají. „Podle všeho budeme žádat státní správu o prodloužení zákazů,“ potvrzuje mluvčí Lesů ČR.

Nadále také ve většině lesů platí zákaz těžby, a to do doby, než se zpracuje veškeré kalamitní dříví.

Pohroma se dotkla velmi výrazně také lesů v Národním parku České Švýcarsko. Na to udeřil kromě Herwarta i další silný vítr, Friederike. I tady vyhlásili zákaz vstupu do lesů mimo vyznačené stezky do 31. března. Podle mluvčího správy parku Tomáše Salova to ale začátek turistické sezony neohrozí, a to i přesto, že ani v parku odklízecí práce neskončily.

„Odhad množství kalamitního dřeva za obě vichřice je přibližně 18 tisíc metrů krychlových dřeva, zpracovat zbývá zhruba 8 tisíc,“ vypočítá Salov. „Práce ale pokračují plynulým tempem. Nic nenasvědčuje tomu, že by bylo potřeba zákaz prodloužit,“ ubezpečuje mluvčí.

Už v prvních dnech po vichřici se objevily názory, že velké množství nevytěženého dřeva, zejména smrků, nahraje do chuti kůrovci. V Českém Švýcarsku, na které dlouhodobě dotírá, z něho ale zatím obavy nemají. „Kůrovcová kalamita je v národním parku v tuto chvíli spíše nepravděpodobná,“ myslí si Salov. Podle něj však lze počítat s namnožením kůrovce v některých bezzásahových oblastech v jádrové části parku.