Vzpomene si dnes někdo na starý osvědčený způsob setí „na široko“ či jak se pěstoval len a tuřín? Starším generacím to připomene a mladým ukáže skanzen Stará Ves při chomutovském zooparku, kde v příštích měsících ožije živé muzeum s více než staletým políčkem a zahradou.
„Prvním dnem letošního roku odstartoval projekt vytvořený přesně na míru skanzenu,“ potvrdila správkyně Hana Zvalová. „Po několik následujících let budeme ve spolupráci s Výzkumným ústavem rostlinné výroby a německým partnerem Sachsen Leinen pátrat po původním rostlinstvu pěstovaném v širším regionu Krušných hor,“ doplnila. S jistotou půjde o dnes už téměř zapomenutý tuřín, ale i len, kořenovou zeleninu, zelí, brambory a další plodiny. Jenže z původních semen, která obstarají výzkumníci.
Obrátí se na pamětníky, kteří nejen poradí, co dalšího pěstovali jejich dědové a babičky v Krušnohoří. Možná u nich najdou i poklady v podobě starých původních semínek. Podle výzkumníků je možné pátrat například ve vojenském prostoru v Hradišti u Kadaně. „Poté se obrátíme na genetické banky, kde jsou udržovány jako genetické zdroje,“ zmínil už dříve vědecký pracovník chomutovského Výzkumného ústavu rostlinné výroby Roman Honzík. Do třetice se nabízí možnost najít stará semínka u sdružení, která je schraňují.
Součástí projektu bude i titěrná badatelská práce v muzeích a archivech, která by mohla vydat poznatky o tom, co jsme dávno zapomněli. Od března se rozeběhne také řada besed a konferencí pro laiky, školy či pěstitele se zájmem o trvalou udržitelnost. Nakonec vznikne i publikace, která celou práci shrne.
Hektarové políčko
Tím nejhmatatelnějším výsledkem ale bude samotné založení políčka podle našich prapředků. „V areálu ve Staré Vsi vznikne pokusné pole pro výsev a výsadbu získaného rostlinného materiálu,“ potvrdila Zvalová. S hektarem půdy začnou pracovat už na jaře. Pokud bude zemina ve slušné kondici, s výsevem některých plodin by se mohlo začít už na podzim.
Na pokusném poli se lidé seznámí se všemi druhy polních prací, které se dělaly tradičním způsobem. „Počítáme například s možností vyzkoušet si starý způsob setí takzvaně na široko,“ přislíbila správkyně.
Projekt Bílá místa rolnické historie je odhadovaný na dva miliony korun a z velké části ho zaplatí zdroje EU. Podporu získal díky své neotřelosti i tomu, že se tématu dosud nikdo nevěnoval. Připravovaný je na tři roky, pokusné pole zůstane součástí skanzenu.
