Až třicet tisíc domácností by mohla „nakrmit“ energie ze solárního parku, který plánuje Skupina ČEZ vystavět v Hrušovanech u Chomutova. Solární panely by obsadily plochu téměř sta hektarů na místě bývalého popílkoviště.

Záměr je zatím ve fázi úvah. „Pracujeme na řadě projektů obnovitelných zdrojů, aby byly připraveny, až budou nastaveny legislativní podmínky pro budoucí rozvoj bezemisní energetiky v Česku,“ říká mluvčí Skupiny ČEZ Martin Schreier. Mimo Hrušovan jsou v hledáčku energetiků ještě další místa. „Jedná se o lokality s vysoce příznivými hodnotami slunečního svitu,“ doplňuje mluvčí.

O tom, že by měla fotovoltaická elektrárna vyrůst u Hrušovan, informoval v červnu magazín E15. Měla by zabírat plochu 95 hektarů a v republikovém srovnání by byla největším energetickým zdrojem tohoto typu v České republice. Její výkon by měl dosahovat sto megawattů. Společnost ČEZ blíže hrušovanský projekt komentovat nechtěla, jednání s energetiky ale potvrdil starosta obce Petr Šmíd. „Byli jsme vyzváni, zda by obec neměla zájem změnit územní plán,“ potvrdil starosta.

Ilustrační foto
Do nebes šplhat nechceme. Proti stavbě na Klínovci podepisují lidé petici

Solární panely by obsadily plochu bývalého Vysočanského popílkoviště, kde končil sypký odpad z tušimické elektrárny. Částečně rekultivované území patří ze dvou třetin ČEZu, třetina připadá Hrušovanům. Obec sama uvažovala o tom, že by část plochy vyčlenila pro skladovací nebo výrobní haly. S fotovoltaikou souhlasí.

„Nejideálnější by bylo, kdybychom tu postavily nějaké objekty a panely by byly na střechách,“ myslí si. Ani solární pole ukotvené v zemi by ale Hrušovany neodmítaly. „Bylo nám řečeno, že se nepředpokládá, že by panely byly zabetonovány do země. Bylo by možné je po čase například přesunout jinam. Zároveň nedojde ke stavbě na orné půdě, proti čemuž bych se jinak výrazně ohrazoval, nesouhlasím s tím,“ poznamenává hlava obce. Popílkoviště nejsou pro zemědělské účely vhodná.

V Chomutově měly společnou autogramiádu dvě regionální spisovatelky Renata Šindelářová a Květoslava Kudláčková.
Na světě je „průvodce“ po Krušných horách. Pohádky a pověsti a game book

Hrušovany fotovoltaiku jako obnovitelný zdroj energie samy využívají. Už před deseti lety měly panely na střechách bytovky, škola a také vysočanské krematorium. Obci se za ně vrací do kasy více než milion korun ročně.

Pokud by u Hrušovan skutečně vyrostla fotovoltaická elektrárna o výkonu 100 MW, stala by se obrovským zdrojem energie. „Co se obecně týče fotovoltaické elektrárny o uvedeném výkonu, mohl by takový zdroj za určitých podmínek svou roční produkcí pokrývat spotřebu přibližně třiceti tisíc českých domácností,“ vypočítává mluvčí ČEZ Martin Schreier. Nejvýkonnější českou fotovoltaickou elektrárnou je zatím Ralsko, jejíž výkon dosahuje 56 megawattů.

Pokud se energetici rozhodnou u Hrušovan skutečně stavět, jedná se o projekt na delší trať. Podle Šmída by změna územního plánu, všechna úřednická povolení a projekty ke stavbě zabraly až pět let. Podle Solární asociace by si elektrárna takového rozměru pro svoji realizaci mohla vyžádat až dvě miliardy korun.