Představte si jedlou pýchavku s obvodem 134 centimetrů. Přesně takovou našel Milan Hrbek v Českém středohoří a tím definitivně potvrdil, že houbařská sezona vypukla.

Houba se správně jmenuje vatovec, byť mezi houbaři je známa jako pýchavka obrovská. Daří se jí po vydatných deštích a najít se dá v listnatých lesích a hájích, přičemž miluje kopřivové porosty. Největší plodnice nalezená u nás v Česku měla obvod 216 centimetrů a vážila 20,8 kilogramu. Na facebookovém profilu Děčínského deníku se pochlubil hned třemi vatovci Josef Vasak. V posledních dnech se houbaři čím dál častěji chlubí bohatými nálezy. V Ústeckém kraji se nejvíce houbám daří v těchto oblastech:

1. Cínovec
Cínovecký hřbet, tedy prostor mezi Cínovcem a Komáří vížkou, se nachází v nadmořské výšce kolem 800 metrů. V současné době je tam už několik dnů vlhko a díky vysoké vzdušné vlhkosti v podrostu se daří houbám. Rostou a zatím ani rychle neplesniví.

2. Děčínský Sněžník
Při výletu na rozhlednu nad Děčínem nezapomeňte na nožík a košík nebo látkovou tašku. Úspěšná může být trasa Maxičky – Děčínský Sněžník. Z této oblasti jsou hlášeny jak hřibovité houby, tak holubinky. U těch si ale dejte pozor na pečlivé určení druhu. Ne nadarmo se jedna z holubinek jmenuje vrhavka. Opravdu způsobuje žaludeční nevolnosti.

3. Klínovec
Z Klínovce jsou hlášeny velmi bohaté nálezy, jenže spolu s růstem hub se prudce zvedá aktivita houbařů, takže se nevyplatí čekat. Jedná se zejména o houbařskou klasiku, jakou je například hřib smrkový či suchohřiby. Pro odborníky se jedná o velmi početnou skupinu hub rodu Boletus, pro laika jde prostě o „hřib“ či „pravák“. Pozor na záměnu s hřibem žlučníkem, který na první pohled vypadá jedle, ale odporně hořkou chutí dokáže zkazit celou várku jídla.

4. Ústí nad Labem
Les mezi Dobkovicemi a Mojžířem se začíná probírat k houbovému životu. Zatím jde zejména o bedly a vyplatí se podívat se na kmeny padlých stromů, kde se drží vlhkost. Tam se v posledních dnes začaly objevovat jedlé druhy hlív. Zároveň se v oblasti objevuje chutný a nápadný choroš sírovec žlutooranžový vhodný například do gulášů. Jeho velkou nevýhodou je, že se stává známým a díky nápadné žluté barvě na sebe strhává pozornost.

5. Velké Březno
Pokud se vyznáte v ryzcích, vyrazte do lesa nad zámek Velké Březno. Poté, co si prohlédnete zámecký park, se za houbami vydejte směr Zámecký vrch a Loupežnická jeskyně. V minulých letech se jednalo na ryzce o extrémně bohatou lokalitu, jež se opět probírá k životu.

6. Litoměřicko
České středohoří mají díky výskytu smržů v oblibě houbaři zejména na jaře, v současnosti se ale na loukách začínají objevovat pečárky (žampiony). V minulých letech byla na starých bezech hojnost bolcovitek, ty ale letos chybí. Zato se v okolí Litoměřic, například v oblasti kopce Radobýl, objevují klouzci, kozáci a vzácněji i kotrče.

7. Lounsko a Žatecko
Houbaři z oblasti Loun a Žatce by se měli soustředit na okraje polí a remízky, kde se začínají objevovat křemenáče. Jejich rodová jména naznačují, pod jakými stromy je najdete nejčastěji. V okolí jde hlavně o křemenáč osikový a březový. Klouzkům vyhovuje přítomnost modřínů.

8. Stará Boleslav
Závěrem jeden přeshraniční tip: borové lesy nad Starou Boleslaví jako ekosystém vyhovují klouzkům sličným. Kačenka Grabowská se na internetu pochlubila nejen jimi, ale i hřibovitými „sameťáky“. Ideální je vyrazit od železniční zastávky Stará Boleslav, která leží na okraji lesa a kam se snadno z Ústeckého kraje dostanete.