„Letištní hala!" vyrazí ze sebe režisér Dan Svátek při pohledu na vestibul bývalých chomutovských lázní. „Co si myslíš? Tady by se dalo natáčet letiště, ne? Není to blbost?" obrací se na architekta Ivo Návrata.

„Šlo by to," nezavrhuje nápad architekt.

Oba stojí na schodišti odkud mají výhled na vstup. Vypadá stále zachovale. Až na rozbité světelné panely nad pokladnou a výstražnou červenobílou pásku, která obepíná celé zábradlí v patře. Ta se vine i za zády obou členů filmařského štábu. Pod ní se rozlévá obří louže. Střecha už asi není, co bývala.

Do bývalých městských lázní přijeli na konci minulého týdne filmaři, aby si je prohlédli a zhodnotili, nakolik se hodí k natáčení filmů. Přijel takřka dvacetihlavý štáb s lokačními manažery, skauty, kteří vyhledávají lokace, scénáristé, režiséři, producenti i studenti z FAMU, kteří natáčejí absolventské filmy.

„Je to skvělé, s bazénem jsme se ještě nesetkali," zaujatě komentuje režisér Jan Šantroch. „Slyšel jsem, že se dá ještě napustit," zajímá ho. „Napustit bazén by neměl být problém, už se jednou kvůli filmařům napouštěl," ujišťuje mluvčí magistrátu Jan Rödling, který je pro tuto chvíli také průvodcem. Na mysli má natáčení vodních scén pro seriál Tři mušketýři z produkce britské BBC.

Filmovu návštěvu zajímá také restaurace v prvním patře, odkud je výhled na bazén. Uvnitř jsou stále červené gauče a bar. „Ten bar je výborný, osmdesátky se těžko shání," oceňuje režisér Svátek, který se vzápětí nechává vyfotit jako barman.

Cvakání zrcadlovek se ale ozývá ze všech koutů: Rozlehlý vypuštěný bazén - cvak! Vestibul - cvak! Terasy s výhledem na opuštěné fotbalové hřiště - cvak! Retrobar - cvak! Ďábelská atmosféra strojovny se železnými rošty - cvak!

„Tohle tak mít v Praze," zazní povzdech z hloučku. „Proč tu vlastně nejsou lázně?" udivuje jednu z členek štábu. „To je dlouhá historie," krčí rameny mluvčí. Krátce vylíčí, jak zavedené lázně v centru musely ustoupit novému dotovanému sportovnímu areálu na Zadních Vinohradech a podle scénáře minulého vedení měly být srovnané se zemí.

Nové vedení má s nimi naopak velké plány. V mezidobí je navíc mohou využít právě filmaři, kteří mají zájem o brownfieldy - tedy nevyužívané industriální budovy a areály.

„Pro filmaře je ideální, když se jedná o prostor, kde nebude vadit, že si někde něco přitlučou nebo zničí," vysvětlila Nela Cajthamlová, zástupkyně Czech Film Commission, která přijela spolu s filmaři. „Tyto prostory mi přijdou úplně skvělé. Jsou obrovské, krásné a vybydlené. Myslím, že by se tu dalo něco zrealizovat," uvedla pro Chomutovský deník.

Společnost, kterou zastupuje, nabízí lokace v první řadě zahraničním filmařům, nabídky ale zprostředkovává i těm českým.

Při prohlídce lázní byli také zástupci nedávno vzniklé Filmové kanceláře Ústeckého kraje, kteří už hledali filmové lokace pro film Jana Svěráka „Po strništi bos" či lokace pro film Čestmíra Kopeckého „Hastrman", který vzniká podle románu Miloše Urbana.

Filmaře zajímala nejen budova bývalých chomutovských lázní, navštívili i Boží Dar a Uhelné safari a zámek Jezeří na Mostecku.

Databáze místo katalogu pro filmařeNejen bývalé lázně, ale také další místa Chomutova a blízkého okolí by filmaře mohla zajímat. Proto začali úředníci magistrátu pracovat na katalogu lokací. „Na posledním setkání s filmaři jsme ale zjistili, že to není potřeba, protože filmaři přicházejí se specifickými požadavky," podotkl mluvčí magistrátu Jan Rödling. „Spíš jde o to spolupracovat s nimi a vycházet jim vstříc," dodal. Místo katalogu tedy nakonec vznikne jen databáze, která nabídne alespoň orientační výčet míst, kde se dá v točit.