Ze dvora se ozývají pravidelné údery seker. Několik mužů tam nahrubo osekává trámy tak, jak to dělávali naši předci. V pravidelném rytmu odštípávají pláty dřeva, které vylétávají do vzduchu, plní ho dřevitou vůní a dopadají na udusanou hlínu. Tesaři pracují mlčky a vytrvale, ačkoli slunce pálí. Zastaví se jen, když si potřebují setřít pot z čela.

Tak to vypadá, když přicházím do tesařství v malebném Vlaštovčím údolí v Rašovicích u Klášterce nad Ohří. Patří Jakubu Kosturovi – tesaři, který se věnuje tradičnímu řemeslu. S pomocí technologií starých stovky let dokáže vyrobit novostavbu, opravit památku nebo natesat samotné trámy. Vede také workshopy, kde se zájemci naučí základy tesání, soustružení, dřevořezby nebo výroby nábytku z masivu. Vyneslo mu to dokonce ocenění certifikovaného zážitku regionální značky Krušnohoří.

Těm, kteří si chtějí řemeslo vyzkoušet, Jakub obvykle věnuje čtyři dny, aby se stihli něco naučit a zároveň si nevyčerpali moc dovolené. Po seznámení s dřevem a jeho vlastnostmi se rovnou vrhají do hrubého opracování kmene. „Většinou je to tak, že jim to dva dny hodně nejde, třetí den je strašně bolí ruce, ale tím, že je bolí, začne jim to jít, protože se uvolní,“ přiblížil tesař.

Seriózní zájemci o řemeslo zůstávají i déle a do Vlaštovčího údolí se opakovaně vracejí, aby si osvojili tradiční tesařskou zručnost. Otesávají trámy z kulatiny tak, aby se daly sestavit pomocí tradičních dřevěných spojů, které nevyžadují hřebíky a šrouby.

Kdo má o workshopy zájem především? „Dříve jezdili hodně majitelé velkých firem, kteří si chtěli duševně odpočinout. Přišli se sem fyzicky zaměstnat a něco jim to dalo. Pak se na svět dokázali dívat jinak, než byli zvyklí. Dnes jezdí lidé, kterým nevyhovuje konvenční život, chtějí žít víc v souladu s přírodou a sami si něco vybudovat,“ srovnal Jakub, jaký byl trend před deseti lety a dnes.

Tradiční tesařina zajímá hlavně muže, občas se ale přihlásí i žena. Na druhou stranu ženy vysoce převažují ve workshopech zaměřených na dřevořezbu a soustružení misek, talířů a lžic, které nevyžadují práci s těžkou sekerou. „Kurz dřevořezby dělám pravidelně v Trutnově, bývá hodně obsazený. Na deset žen připadá jeden muž,“ podotkl řemeslník.

Workshopy však Jakuba Kostura neživí. Těžiště jeho práce se točí kolem větších zakázek na roubenkách, hrázděných domech, ale také kostelích, zámcích a hradech. Pracoval například na opravách kostela v Radošově na Karlovarsku a v Jeníkově na Teplicku nebo loveckého zámečku Lichtenwald na Mostecku.

Cestu k řemeslu si hledal postupně. Původně studoval filozofii na ústecké Univerzitě J. E. Purkyně, studia ale nedokončil. Protože tíhl k přírodě a trochu i poustevnickému životu, odešel za prací do lesa, kde kácel stromy a staral se o výsadbu nových. Následně pomáhal se záchranou Horního Hradu ve Stráži nad Ohří na Karlovarsku, kde se také setkal s mistrem tesařem. Ten si všiml jeho zájmu o dřevo a poctivé řemeslo a vzal si ho do učení. Po dalších třinácti letech je to Jakub, kdo učí tradiční techniky další zájemce. Podle jeho slov mu to nepřináší ani tak peníze, jako společnost lidí podobně smýšlejících jako on. V jeho dvoře v Rašovicích je tak možné narazit například na právníka, historika nebo inženýra, kteří se rozhodli odložit původní povolání a s chutí se ohánějí sekerami.

Mohlo by vás zajímat: Po 95 letech zpět! Kludského slavný vůz dorazil do Jirkova v plné kráse

Do Jirkova se vrátila zrestaurovaná královna maringotek principála Kludského. | Video: Deník/ Miroslava Šebestová