Táboritská: Nejdřív jen příkop, dnes hlavní pěší trasa

Tak pozorně čtěte. Původně tu totiž byl jen příkop a ještě dlouhá desetiletí po stavbě domů sloužila spíše jako zadní trakt daleko významnější Puchmajerovy ulice. Změnilo se to až během 18. a 19. století.

Ale od začátku…

Ulice místo příkopu

Opravdu ulice, kterou dnes procházejí tisíce lidí denně a tvoří hlavní spojnici mezi centrem města a jeho horní částí, tu dřív nebyla. Prostor totiž zabíral areál komendy německých rytířů (stará radnice) a někde v místech dnešní Táboritské (a Puchmajerovy) ulice byl prostě jen příkop, palisády a obranné valy.

Ale komenda se v průběhu let přestavěla nejdřív na šlechtické sídlo a po požáru v roce 1525 na renesanční zámek. Ten už hradby a příkopy nepotřeboval. Tak je zbourali, zasypali a na jejich místě vyrostly čtyři řady měšťanských domů, které vytvořily právě dvě zmíněné ulice. Tehdy se tak samozřejmě nejmenovaly, dnešní Táboritská dostala vzhledem k blízkosti zámku logický název SchlossGasse, tedy Zámecká. V městské knize je její existence poprvé doložená roku 1536.

Daňoví úředníci nevěděli, co s ní

Jenže pozor. I přes své jméno to nebyla ulice nijak zvlášť honosná. Hlavní přístupovou cestou do Chomutova ve směru od tehdejší Horní brány (dnes tu stojí obchodní dům Central) totiž byla Puchmajerova ulice. Tudy jezdily všechno povozy a proto do ní byly směřované hlavní průčelí výstavních renesančních domů. Tehdejší Zámecká ulice sloužila spíše jako zadní trakty těchto budov.

Ještě než se dostaneme k době, kdy se to změnilo, všimněme si jedné zajímavosti. Nově vzniklé ulice a domy uprostřed již fungujícího města je totiž dost mimořádná situace. Ulice například vůbec nezapadaly do tehdejší evidence poddanských platů. Centrum města bylo totiž pro „daňové" účely rozděleno do čtyř čtvrtí a tehdejší úředníci nevěděli, kam s novými domy. Ale jejich majitelé samozřejmě daně platit museli, takže ještě o třicet let později je písaři vedli zvlášť jako „nové ulice u zámku". Trvalo to pak ještě několik let, než správní systém nové ulice vstřebal.

Kino jako potvrzení důležitosti

Trochu na výsluní se začala Zámecká ulice dostávat až v 18. a 19. století, kdy i průčelí v této ulici dostávaly honosnější vzhled. Definitivní potvrzení, že s touto ulicí se musí počítat, bylo otevření kina (Praha) na začátku 20. století.

Ale pozor stále píšeme o domech na jedné straně ulice naproti radnici. Jenže domy stály i na straně radnice, respektive byly její součástí. Sídlil tam třeba stavební úřad či tehdejší městská policie. Dnešní parčík s fontánou byl dvůr. Domy zachycuje ještě předválečná fotografie níže, zbourány byly v roce 1946.

Kino a pasáž

Čím je ulice známá dnes? Spousta Chomutováků si ji vybaví právě kvůli kinu Praha, přestože už je několik let zavřené. Však se také sousední vietnamská provozovna jmenuje „U kina" (dříve měla typicky vietnamsky chybný nápis „U kino"). Dříve tu stála také vyhlášená cukrárna, dnes dělá čest celému bloku domů Pasáž Praha v č.p.114. Mimochodem, je to jediný památkově chráněný dům v této ulici.

Ke jménu ulice se nemusí psát moc. Její původní název jsme vysvětlili, přejmenována byla jen jednou v červnu 1945 na Táboritskou. Porevoluční radní ji navrhli v roce 1991 přejmenovat na Radniční, ale občanům na nových názvech ulic moc nesešlo, tak se jich přejmenovalo jen pár. Táboritská zůstala.

Snímek z roku 1998

close zoom_in

Snímek z roku 2013

close zoom_in

Použité publikace: Chomutovská uličnice (Jaroslav Pachner, Petr Rak).