„Už jsme byli na španělské koridě, zúčastnili se býčích zápasů a vyrobili si vlastní kastaněty. Také jsme byli v Americe jako zlatokopové a navštívili Egypt,“ zmínila hlavní vedoucí Markéta Svobodová. „Včera jsme byli také na Antarktidě, kde jsme měli zimní olympiádu s bobováním, curlingem a dalšími sporty,“ popsala. Ve skutečnosti se hodně improvizovalo. Například takové krasobruslení si táborníci zajistili s pomocí igelitových sáčků na nohách, aby to klouzalo, podobně to bylo i s dalšími disciplínami.

„Nejvíc se mi líbilo, když jsme jezdili na lyžích,“ pochvaloval si Jakub, který byl jako jeden z mála z Teplic. „Měli jsme na nohách dlouhá prkna, přivázaná provázky a lepicí páskou. Na jedny nás bylo šest. Padali jsme,“ líbilo se mu.

Další děti se hlasitě vyslovovaly pro Egypt a soutěže, které s ním měli spojené včetně stavění papírových pyramid. „Nervy a zároveň sranda to byla, když jsme se rozdělili na obránce a útočníky, kteří měli dobýt pyramidu. Byl to kužel s míčkem na vrchu, který měli útočníci shodit,“ nadšeně popsal Ríša z Ústí.

Dny v Zásadě se pro děti odehrávají ve znamení her a procházek. Provázejí je čtyři kanisterapeutičtí psi, které s sebou přivezla další vedoucí Kateřina Vaněčková. „Jsou tu, aby se vyběhali v přírodě. Když se ale některému z dětí stýská po domově, pomáhá, že si se psy může pohrát a pomazlit se,“ zmínila.

Pionýři z Ústí nenosí modré košile ani rudé šátky a neví nic o výchově k socialistickému vlastenectví. Hlásí se k prapůvodnímu francouzskému významu tohoto slova, které nejdříve označovalo vojenské sapéry, později osadníky na nových územích a průkopníky. „Červené šátky určitě nenosíme,“ razantně odmítá hlavní vedoucí. „Učíme děti, aby se uměly chovat v přírodě a jeden k druhému, vedeme je k pohybu a hrajeme si s nimi,“ dodala.

Pobyt na táboře je má kvůli epidemii jistá omezení. Na doporučení hygieniků nechodí do města na koupaliště, když si děti chtějí koupit něco dobrého na zub, nemohou hromadně do obchodu, vedoucí jim nakoupí a později mlsky přerozdělí. Děti které nemají PCR test navíc musí vedoucí v průběhu tábora opětovně testovat antigenními testy. „Z toho máme největší hrůzu, ne ale kvůli nemoci. Kdyby bylo jediné dítě nemocné, tábor by skončil,“ uvedla Svobodová.

Na táboře je na třicet dětí od šesti do patnácti let. Většina z nich je členy pionýrské skupiny Dravci. Té patří i rekreační zařízení v Zásadě u Kadaně.