Jsou povrchové nádrže v Krušných a Jizerských horách, sloužící k zásobování vodou, dostatečně naplněné?
Povrchové nádrže jsou zaplněny z 85 procent a výše, takže zde u nás na severu není důvod k obavám.

Řada měst již musela sáhnout k zákazu odběru povrchových vod z menších i větších vodních toků. Pociťuje SVS v tomto směru nějaké problémy?
Problémy s odběrem povrchové vody nyní nemáme. Dodávka vody je v rámci celého území plynulá a v případě lokálních zdrojů a jejich dočasně snížené vydatnosti se tato situace řeší zavezením vody do vodojemu tak, že to koncový zákazník nepozná - voda z kohoutku mu stále teče. V regionech, které zásobujeme, zatím neevidujeme obec, ve které by byl vydán zákaz. Vydání zákazu je vždy v kompetenci obce a týká se odběru povrchových vod pro účely zalévání zahrady, napouštění bazénů a podobně. Nesouvisí s odběrem pitné vody z veřejného vodovodu. 

Spotřeba vody se u nás v posledních letech pohybovala na osobu a den kolem 90 litrů. Jak je tomu dnes?
V domácnostech je v posledních letech situace poměrně stabilní a osciluje mezi 88-92 litry na osobu a den. Poslední dva roky se pohybovala díky velmi suchým obdobím u horní hodnoty, tedy 92 litrů. Letos očekáváme, že se vrátí zhruba na 90-91 litrů. Mezi evropskými státy máme jednu z nejmenších spotřeb, ve Spojených státech dosahuje průměrná spotřeba i trojnásobku.

Je k dispozici dostatek cisteren například na zavážení vodojemů v obcích?
Ano, techniky máme dost a náhradní zásobování stíháme.

Jaké jsou nejvýznamnější vodní zdroje na severu Čech?
Jde zejména o povrchové nádrže Krušných a Jizerských hor. V Krušných horách jsou to vodní díla Přísečnice, Fláje, Křimov a Kamenička, dále Chřibská v Lužických horách, a v Jizerských horách pak nádrže Josefův Důl a Souš. Dále jsou to významné podzemní zdroje vody v oblasti Litoměřicka, Českolipska, Děčínska a v oblasti Liberec-jih.

Jsou v budoucích letech v plánu investice do vodní infrastruktury, které by navýšily kapacitu povrchových zásob?
Je třeba si uvědomit, že zásoby vody primárně řeší stát. SVS si tzv. surovou vodu k výrobě vody pitné od státu kupuje. SVS průběžně monitoruje stav a kapacitu vodních zdrojů. Na území působnosti SVS, tzn. v Ústeckém a větší části Libereckého kraje, tvoří cca 42 % zdroje podzemní (prameniště, zářezy, vrty) a 58 % zdroje povrchové (nádrže, údolní přehrady). Stává se tak, že některé lokální podzemní zdroje pitné vody v průběhu času mění svoje parametry, ať už je to vydatnost, ale i některé kvalitativní parametry (s ohledem na mělkost, a vliv např. zemědělské činnosti), a v tu chvíli se tak bavíme o investicích SVS.
Podnikatelský záměr SVS sleduje jeden z cílů, kterým je plnění legislativních podmínek pro pitnou vodu, a investice směřuje převážně do modernizace a zkapacitnění úpraven vod, do zajištění nevyhovujících zdrojů pitné vody, do rekonstrukcí vodojemů. Důležité jsou také investice do vodárenských systémů, kam aktuálně patří např. rekonstrukce významného přivaděče pitné vody z úpravny vody Velké Žernoseky do Ústí nad Labem, který zásobuje téměř 110 tisíc obyvatel.
Co se finančního objemu týče, tak pro rok 2020 je vyčleněno cca 16 mil. Kč pro náhradu nevyhovujících zdrojů pitné vody, cca 176 mil. Kč na modernizaci úpraven vod, 10 mil. Kč na rekonstrukci vodních zdrojů, a 37 mil. Kč na rekonstrukci vodojemů. V širším horizontu pak počítá podnikatelský záměr na období 2021 – 2025 s investicemi do zajištění pitné vody s bezmála dvěma miliardami korun.
V uvedené částce však není započítáno řešení zajištění pitné vody na území Libereckého kraje, a to konkrétně pro území Hrádecka, Chrastavska a Frýdlantského výběžku. V této lokalitě se připravujeme na dopady těžby polského dolu Turów. Vycházíme z naší studie, která hovoří o ohrožení zásobování pitnou vodou asi. 30 tisíc obyvatel postižené lokality. Přesné údaje k finančním nákladům vzejdou až z projektové dokumentace, orientačně se náklady pro celou dotčenou oblast pohybují ve výši 2,136 miliard Kč. Na naši část území by připadaly náklady ve výši zhruba 800 mil. Kč.