Univerzitní odborníci Lenka Slavíková, Pavel Raška a Jiří Riezner v posledním roce pracovali na koordinační studii zaměřené na vodu v krajině v oblasti Šluknovského výběžku. Připravili také integrovaný pohled na vodu v krajině v této oblasti.
První část dokumentu o výzkumu uvádí výchozí situaci území Šluknovského výběžku, přičemž informace pocházejí z veřejně dostupných dat. V druhé části prakticky zaměřená studie přináší přehled dotačních příležitostí v nadcházejícím období a v části závěrečné se zaměřuje na vnímání problematiky a preference dotčených obcí.
Zmíněná studie shrnuje dostupné podklady o tamní situaci vodních zdrojů a hydrologických extremitách jako je sucho či povodně, a je vhodným podkladem pro diskusi o vyhovujících a akceptovatelných opatřeních v návaznosti na dotační priority programového období 2021–2027. Zároveň je zdrojem pro další práci dobrovolných svazků obcí a místní akční skupiny, kterým náleží informační, koordinační a podpůrná role.
Podle jednoho z autorů Pavla Rašky z výsledků vyplývá, že jednou z priorit pro zádrž vody v krajině bude v nejbližších letech oprava a zkapacitnění rybníků a přírodě blízkých malých vodních nádrží, včetně odstranění havarijních stavů na jejich technické infrastruktuře, a dále suché poldry. „Výhodou je velké množství zaniklých či zanedbaných lokalit, které je možné obnovovat a podpořit i jejich další environmentální funkce,“ říká Pavel Raška.
Velkým tématem je pak podle Lenky Slavíkové nižší ochota a kapacita některých obcí vstupovat do náročných byrokratických procesů a omezená uznatelnost nákladů v rámci dotací na tato opatření. „Z pohledu představitelů obcí, má-li český stát zájem na zlepšení vodních poměrů v krajině, měl by jít příkladem při nakládání s vlastním majetkem a snižovat administrativní zátěž opatření,“ dodává odbornice. To vytváří výzvu pro některé státní organizace, jako například Státní pozemkový úřad či Lesy ČR.
Více o problematice vody v krajině, i v souvislosti s povodněmi, se můžete dozvědět na webu: http://voda.ujep.cz/.
