Právě nastoupili do „čtvrťáku" kadaňského gymnázia. Ovšem nejen jako budoucí maturanti, ale také autoři středoškolské učebnice angličtiny. Ondřej Kočan a Jakub Jan Fiala ji napsali za dva roky a sklidili za ni hned několik cen: Cenu děkana Univerzity Hradec Králové, Cenu České vědeckotechnické společnosti a první místo s ní brali také v nejprestižnější soutěži Česka pro talentované studenty.
„Napsat učebnici trvá více než 3000 hodin, což je nějakých 170 dní v kuse," má přesně spočítáno devatenáctiletý Jakub. Tolik čistého času nad ní strávil se svým o rok mladším kamarádem a spolužákem Ondřejem Kočanem.
Ve skutečnosti to byly dva roky tvrdé práce, která začala už na začátku druhého ročníku, kdy má většina studentů naprosto jiné zájmy, než psát učebnice. Zahrnovala konzultace s vysokoškolskými profesory a rodilými mluvčími, hovory se studenty, pro které je učebnice v první řadě, spolupráci s nakladatelstvím anglického časopisu, ale také samostudium grafických programů, pronikání do marketingu a mnohého dalšího.
„Poslední měsíce to nebyly prázdniny, bylo to pro nás hodně zátěžové," přiznal Jakub. „Dva roky jsme jeli nonstop a měli spánkové deficity, bylo to těžké," dodal Ondřej. Ovšem teď už s úsměvem. Výsledek totiž stojí za to. Zrodila se moderní učebnice od studentů pro studenty, která je úzce propojená s internetem prostřednictvím QR kódů a odkazů na videa BBC, CNN a dalších zaručených zdrojů, kde mohou studenti vidět a slyšet projev rodilých mluvčích. Studenty provede celou středoškolskou angličtinou až po maturitu a dokonce připraví i na jazykové zkoušky FCE široce uznávané v obchodní sféře a průmyslu.
„Je to skvělé!" ohodnotil jejich práci ředitel kadaňského gymnázia Tomáš Oršulák. „Je to ohromný úspěch těch kluků. Když přišli s tím, že vypracují učebnici, byl jsem pro. Je to ale těžká práce, která obvykle zahrnuje 10 12 lidí, tak jsem si říkal, jestli nepřecenili své síly. Pustili se do toho ale s vervou, dotáhli to a ještě získali pozitivní hodnocení didaktiků," upřímně těší ředitele.
Pro začátek nechali Ondřej s Jakubem přes léto natisknout tisíc učebnic, které nyní nabízejí středním školám. 75 si jich zamluvilo kadaňské gymnázium a několik dalších společnost Kulturní zařízení Kadaň, kde se podle ní bude učit v kurzech pro veřejnost.
Protože je učebnice napsaná čistě anglicky s výjimkou slovníčku, chystají se ji studenti čtvrtého ročníku a aktuálně také podnikatelé s vlastním nakladatelstvím nabídnout i v zahraničí.
Více se o učebnici i jejích autorech dozvíte na stránkách: http://improveyourself.cz/
ROZHOVOR S JAKUBEM JANEM FIALOU A ONDŘEJEM KOČANEM
„Jsme drzí," říkají o sobě osmnáctiletí autoři učebnice
Učebnici angličtiny jste začali psát na začátku „druháku". Jak to bylo? To jste si v září otevřeli učebnici a řekli si to je strašná nuda, to nedám…
Jakub Jan Fiala: No něco takového. My jsme šli do druháku úplně demotivovaní, dostali jsme úplně hroznou učebnici.
Ondřej: No hlavně byla napsaná v češtině. Nás to iritovalo.
Ale co vám dalo tu zdravou drzost si říct, my teď napíšeme učebnici?
O: My jsme drzí pořád:D
J: Byla to velká výzva, chtěli jsme si pro zbytek studia zkusit něco, co se od studentů nečeká.
O: Řekli jsme si, že vypracujeme nějakou Středoškolskou odbornou činnost, což je taková středoškolská diplomová práce. A tím, že nás baví angličtina a navíc jsme nebyli spokojení s tou učebnicí, jsme si řekli, že uděláme novou.
Nakolik jste ovládali angličtinu?
O: Vyčnívali jsme díky samostudiu. Hodně nám dalo sledování seriálů s titulky a pak už bez titulků.
Takže přirozeně jazykově nadaní?
J: Můj švagr je Američan, takže jsme mluvili. Také jsem byl asi dva měsíce v Americe.
O: No a já měl víc času být doma a sledovat seriály.
S čím jste se při tvorbě učebnice potýkali?
J: Napsat učebnici není žádná sranda. Jednak jsme neměli teoretický základ…
O: … a neuměli jsme s grafickými programy. Uměli jsme ve Wordu v Excelu a to bylo celé, tak jsme se museli naučit InDesign, Illustrator a Photoshop.
Nechtěli jste se soustředit čistě na obsah?
J: Všechno jsme zvládali. Obsahová i grafická stránka je naše práce, nikoho třetího jsme k práci na učebnici nepřizvali.
To jste se vyškolili nejen v angličtině…
J. To ano, je s tím spojená spousta dalších věcí: obchodní jednání, marketing, propagace, design, grafika, knihařství, vydavatelská činnost, tiskařství…
S kým jste spolupracovali, aby bylo jisté, že výsledek přijmou studenti i učitelé?
J: Spolupracovali jsme se studenty, což byl naprostý základ, protože to z nich vychází. A pak se soukromým sektorem s nakladatelství Bridge Publishing House, které vydává asi nejznámější anglický časopis pro středoškoláky. Také jsme spolupracovali s Univerzitou Karlovou s pedagogickou fakultou, která pak zaštítila i náš posudek pro Středoškolskou odbornou činnost. To bude takový nástupní posudek pro doložku ministerstva školství.
O: Doložka MŠMT to nejlepší, co můžete dostat. Bez ní se dá učebnice také použít, ale jen jako experimentální učivo.
Psát učebnici určitě nebylo snadné…
J: Je to nevděčné psát učebnici, protože nikdo není spokojený na sto procent.
O: Třeba studentům vadila nepřítomnost češtiny, ale tu jsme tam nechtěli.
Měli jste vůbec nějaký volný čas?
J: Poslední měsíce to nebyly prázdniny, bylo to pro nás hodně zátěžové. Dva roky jsme jeli nonstop.
On: Na deadline jedeme. Máme spánkové deficity…
J: … probdělé noci, vypitých 153 kafí (smích).
Jak to od začátku vnímali vaši rodiče?
O: No táta myslel, že budu tenista, ale jak jsem mu ukázal svoji první verzi učebnice, zjistil že spíš budu autor učebnic. Byl rád. Rodina nás oba podporovala.
J: Já jsem to před rodiči tajil, pak jsem tu učebnici přinesl domů a rodiče si z toho sedli na zadek. Hrozně je to překvapilo, jsou na nás pyšní a hrozně nám pomáhají. Třeba Ondrův táta nám shání kontakty na potenciální sponzory. Během prázdnin se mu podařilo sehnat prostředky na tisk tisíce učebnic.
Proč by si měly školy pořídit vaši učebnici, v čem je jiná a lepší?
O: Hlavně v tom, že využíváme moderní technologie, například QR kód, kde stačí přiložit smartphone a automaticky vás to přesměruje na hypertextový odkaz na internetu. K výuce nepotřebujete žádné cédéčko. Máte tam odkazy na internet a youtube, kde je možné si poslechnout videa.
J: Čerpáme ze CNN, z BBC, z veřejných serverů, kde máme jistotu, že se nám videa po letech nevymažou.
O: A další věc je, že tato učebnice stačí na celé čtyři roky střední školy.
Je to za vámi a máte další cíle, nebo tím žijete?
J: Žijeme tím, je to teprve začátek. Každý den přichází něco nového, sbíráme další podněty pro další knížku nebo podnikatelský záměr.
O jaký podnikatelský záměr jde? Obnáší dotisk?
J: Ano, je to dotisk a určitě i expanze do zahraničí. Je to mezinárodní vydání, my jen změníme slovníček a může to jít kamkoli.
Jaké máte další plány?
J: Máme naplánovanou řadu konferencí tady v ČR, kde se budeme snažit náš projekt prezentovat a také budeme dělat besedy na vysokých školách s budoucími angličtináři. Jsme navíc pozvaní na největší ze vzdělávacích veletrhů.
Takže jako čtvrťáci budete jezdit učit vysokoškoláky a profesory?
J: To jsme jezdili už loni.
Co dál?
O: Ještě máme rok na škole, tak zkusíme podnikat.
J: V červenci jsme na živnostenský list založili nakladatelství Ondřej Kočan, takže učebnice je na nás.