Projekt vzniká s finanční podporou Česko-německého fondu budoucnosti, Ústeckého kraje i města Kadaň. Téměř tři roky sbírali gymnazisté informace o podobě a životě Přísečnice přímo od pamětníků.

„Oslovili jsme 30 lidí, německé předválečné rodáky i poválečnou generaci. Město totiž zaniklo v podstatě ve dvou vlnách, poprvé po roce 1945, podruhé v 70. letech,“ líčí koordinátorka česko-německého projektu a učitelka gymnázia Veronika Kupková.

Petr B. (vlevo) u Krajského soudu v Ústí nad Labem
Žalobce uspěl, střelec z Písečné může dostat vyšší trest

Přísečnici, která se stala už v 15. století průmyslovým i kulturním centrem Krušných hor, obývalo do roku 1945 především německé obyvatelstvo. Poválečný odsun město téměř vylidnil, pak do něho začali přicházet noví obyvatelé z různých částí Československa. I ti se museli ale nuceně vystěhovat, když úřady na konci 60. let rozhodly, že v místě jejich domova vyroste nádrž na pitnou vodu.

„Pocity, které obě skupiny prožívaly, byly velmi podobné. Češi i Němci vnímali, že se rozhodlo o jejich osudu bez nich,“ přibližuje výpovědi pamětníků Veronika Kupková.

Stesk po přírodě

„Původní obyvatelé nezanechali v Přísečnici jen své domy, ale často se museli rozloučit se svými zvířaty, protože za hranice nebo do přidělené bytovky je už nebylo možné vzít. Všechny pamětníky také spojuje stesk po krásné přírodě, která kolem Přísečnice byla,“ doplňuje učitelka gymnazistů.

Rodáci z Přísečnice se ve vzpomínkách často ke svému domovu vrací. Přísečnici dokonce zmiňuje i známá švýcarská spisovatelka Corinne Hoffmannová ve své poslední knize Dívka se žirafím krkem. Autorka, která se proslavila autobiografickou knihou o vztahu švýcarské ženy a domorodého keňského válečníka, má kořeny v Přísečnici. „Její otec odtud pocházel. Podařilo se nám s ním navázat kontakt a v kadaňském archivu jsme vypátrali, v jakém domě v Přísečnici bydlel, než byl v roce 1946 odsunut. O jeho příběhu si dnes čte celý svět právě v knize Corinne Hoffmannové,“ říká Veronika Kupková.

Kadaňský starosta Jiří Kulhánek
Deník s vámi: V Kadani bude debata o zaměstnávání cizinců. Už dnes!

Kromě výpovědí rodáků z města museli autoři pro vytvoření výstavy prostudovat i dobové dokumenty. „Informace jsme hledali v archivních záznamech a nebylo to snadné. Materiály jsou v němčině, často se jednalo o úřední listiny a museli jsme je pak spojovat se vzpomínkami pamětníků,“ dodává člen studentského autorského týmu Antonín Špatný.

Studentům se podařilo dát dohromady tolik materiálu a dosud nezveřejněných informací, že kromě výstavy připravují i knihu, která vyjde v říjnu. Samotná výstava začne 21. června v kadaňském Františkánském klášteře a pozváni jsou i pamětníci, kteří studentům poskytli své vzpomínky či fotografie. Expozici doplní předměty zapůjčené z muzejních depozitářů, pohlednice a literatura z osobních sbírek.

Food festival, ilustrační foto.
Cesta kolem světa pro labužníky. Kadaň pořádá festival jídla