Pořídili lavičky a zastřešili prameny, aby byly ochráněné před padajícím listím a dalšími nečistotami. Lesníci vybavili studánky napříč Ústeckým krajem tak, aby u nich lidé pobývali ještě raději. Dokonce je osazují tabulemi s QR kódy, po jejichž načtení se díky aplikaci Klub nového lesa zobrazí i příběh daného místa. Nejvíc takto vybavených studánek je možné najít na Děčínsku, Ústecku a Chomutovsku. V průběhu letoška budou oživené i legendy, které se pojí se starými kupeckými stezkami.

„Chtěli jsme lidi potěšit po náročném covidovém období, kdy chodili více do lesů, a také je svým způsobem odškodnit za následky kůrovcové kalamity,“ nastínil vedoucí odboru vnějších vztahů podniku Lesy ČR Martin Zajíček. „Na většině území České republiky se jí podařilo zpomalit nebo zastavit, poslední ´bojiště´ ale zůstává na severu Čech. Jsme si vědomí, že jsou lidé naštvaní, zlobí se na naše lesníky, což nás mrzí. My to napadené dřevo musíme dostat z lesa,“ podotkl.

V celém Česku má být letos obnoveno a doplněno příběhem 300 studánek, čtrnáct v Ústeckém kraji. Je to v rámci programu Lesy pro život. „Obnovíme spoustu studánek, aby si tam lidé mohli posedět a popovídat si stejně jako to kdysi dělávali na návsi pod lípou, nebo v hospodě, a ještě se o tom místě něco dozvěděli. Mohou to být taková nová místa odpočinku,“ přál by si Zajíček.

Mezi prameny, které jsou už teď osazené dřevěnými infotabulemi, patří na Chomutovsku Karlova studánka nad nádrží Přísečnice a Volárenská u Křimova. Na Ústecku se mohou výletníci vydat k Niesenbahnskému trojpramení pod osadou Neznabohy, kde tryskají v těsné blízkosti prameny Stánin, Zdendův a Emilka.

„Všechny tři byly obnoveny v roce 2018 z inciativy a prací místního osadníka a za pomoci místního okrašlovacího spolku,“ stojí ve zprávě Lesů ČR. „Na obnovu bylo dobrovolníky vynaloženo nemalé množství času.“

Obnovené studánky v Ústeckém kraji.Zdroj: Deník

Zbylá zřídla jsou na Děčínsku: studánka u Daniely u cyklostezky poblíž Březin, další nazvaná U německé pily je poblíž zaniklé osady Klopoty a studánku Na trase je možné najít cestou od Bělského rybníka do Kytlic. V Dolním Podluží je obnovená Knížecí studánka a u Krásné Lípy Mnišský pramen, který vyvěrá ve svahu nedaleko Kočičí skály.

V průběhu dalších dní lesníci připraví například i studánku Dlouhá Louka na Teplicku nebo studánku U pustého zámku ve Velkém Březně, která pochází z 19. století a je vytesaná z pískovců.

Do konce roku budou osazené informačními tabulemi s QR kódem také staré lesní stezky. Například Jilmová cesta u Hory sv. Šebestiána na Chomutovsku, která kopíruje státní hranici s Německem, nebo cesta v oboře Červený Hrádek, kde se chovají daňci a mufloni. Na Litoměřicku se bude jednat o Pálečskou cestu, která je významnou páteřní lesní komunikací revíru Březina.

„Lidé nechtějí chodit jen po červené nebo po modré. Chtějí chodit po stezkách spojených se jmény a příběhy. Často jde o staré kupecké cesty,“ připomněl Zajíček.