Největší část života ovšem Luděk Pěnkava zasvětil fotbalu. Do meruny kopal už jako malý kluk, dnes trénuje dospělé a dorost, ovšem rád má i další druhy sportů. „Musí v tom být míč,“ říká se smíchem.

Za sebe mohu říct, že Strupčice vnímám jako „prázdninovou destinaci“, kde se příjemně tráví léto. Máte bazén, sportoviště a je tu pohoda. Váš pohled nejspíš bude jiný, žijete tu běžný každodenní život. Jak to vidíte vy? Je něco, co vás tu trápí?
Trápilo nás, že jsme nemohli pořádat plesy, hrát fotbal a hospody byly zavřené. Bylo to strašně smutné. Kvůli covidu se nedalo normálně žít. Z toho ale byli asi nešťastní všichni. Jinak myslím, že to u nás funguje, jsme spokojení a život tady je fajn.

Luděk Pěnkava
50 let, je rodák ze Strupčic. Než se stal starostou, pracoval jako ekonom v Chemopetrolu a poté v místní škole. Má dvě děti. Baví ho fotbal, tenis a veškeré míčové hry. Rád pořádá společenské akce.

Už při vjezdu do Strupčic směrem od Jirkova je vidět sebraná ornice. Budete se rozrůstat dál?
Jako obec připravujeme 21 parcel, jedná se o poslední obecní pozemky. Máme 109 žádostí, proto přemýšlíme, co s tím. V první řadě jsme zvýšili cenu. Před rokem jsme začali uvažovat o nějakých 1200 korunách za metr čtvereční, ale protože jsme v okolí viděli, že ceny brutálně narostly, nechali jsme udělat znalecký posudek. Vyplynulo z něj, že by měl stát metr čtvereční 1700 korun a toho se budeme držet. Dali jsme to žadatelům vědět, abychom zjistili, jestli jejich zájem pokračuje i za těchto podmínek. Zatím se nám vrátilo něco kolem čtyřiceti žádostí.

To je první filtr, co dál?
Další podmínka je, že musí mít postaveno do čtyř let a připravili jsme formulář, do kterého mají žadatelé napsat, jaké mají vazby k obci.

Jinak řečeno, budete si vybírat, koho tu chcete mít?
V podstatě si chceme vybírat. Je to asi trochu netradiční, možná se někdo bude ozývat. Chceme ale, aby měl možnost stavět tady kluk, který se ve Strupčicích narodil, chodil tu do školy a bydlí v obecní bytovce. Nebo žije ve městě, tady si chce ale koupit pozemek, protože má holku ze Strupčic a čekají dítě. To je jasná priorita. Vazby mohou být rodinné, pracovní i volnočasové. Máme tu například kluka, který bydlí v Jirkově a jezdí k nám trénovat fotbalisty. Je tu dnes a denně a léta za nás hrál. To je další priorita. Chceme sem dostat lidi, kteří nám nejsou cizí.

Za poslední dvě dekády jste se výrazně rozrostli. Měli jste kolem šesti set obyvatel, teď jich máte něco přes tisíc. Jak to snášejí starousedlíci?
Někteří trochu frflají, že je nás hodně. Přistěhovala se ale inteligence, mladé rodiny, které už jsou s námi propojené. Chodí hrát fotbal, tenis, účastní se zábav.

Kde je váš limit pro další růst?
Myslím si, že skončíme na 1500 obyvatelích. Kromě parcel, které prodává obec pro výstavbu rodinných domů, tu soukromník staví dvanáct dvojdomků a jedna společnost koupila kus pole, kde může být dalších 40 až 50 domů. To je skoro sto domů pro nějakých 350 lidí a jsme brzy na 1400 obyvatelích. Pro čističku odpadních vod to bude tak akorát.

Do čeho letos nejvíc investujete?
Stále opravujeme kostel, menší věž už jsme vrátili. Jsou to dva roky, co jsme obě sundali s tím, že do podzimu 2019 měly být zpátky, zjistili jsme ale, že je špatná také konstrukce pod nimi. V podstatě je nebylo kam postavit, protože byly pozednice sežrané. Kvůli tomu se práce na dlouho zasekly. Menší věž už je konečně zpět, začátkem prázdnin se zalaťují krovy a dá se na to krytina. Druhá věž měla být do konce roku, moc tomu ale nevěřím.

To se muselo prodražit. O kolik?
Před deseti lety byl odhad na opravu celé střechy tři miliony korun. Před dvěma lety to projektant spočítal na 10 milionů – vycházel z toho, co viděl. Pak se ale sundala prkna a všechno bylo jinak. Dnes víme, že to bude tak za 14 milionů.

Jaká vylepšení chystáte v příštích letech?
Budeme dostavovat školu, aby kapacitně stačila, protože už máme 210 žáků. Před patnácti lety jsme jich měli jen 106 a hrozilo, že budeme muset slučovat třídy, teď máme opačný problém. Školu máme plnou, a když tady přibude sto domů, navíc plánují i ve Vrskmani a Malém Březně, že budou stavět, a ti všichni k nám jezdí, musíme postavit přístavbu. Zatím projektujeme. Plánujeme osm nových učeben s kabinety a sociálním zázemím. Uprostřed bude prosklená hudební třída. K tomu chceme udělat školní hřiště s umělou trávou, protože dnes má škola jen malý plácek, kam děti můžou vyběhnout.

Kdy začnete stavět a kolik to má stát?
To je těžké odhadnout, ale chtěli bychom začít tak za rok a půl a stejnou dobu by měla trvat i výstavba. Náklady by měly dosahovat 42 milionů korun.

V rámci Chomutovska patříte ke starostům, kteří jsou ve funkci nejdéle. Když se ohlédnete, na co jste zvlášť pyšný?
To by se dalo rozdělit na dvě části. Z investičních věcí se nám podařilo postavit sportoviště včetně krásné sportovní haly, upravit náves a zrekonstruovat starý dům na pěkný důchoďáček s poštou. Druhá věc, která se podařila, že si tu takhle pěkně žijeme. Děláme sportovní a kulturní akce, lidé se scházejí, sžívají a docela dobře společně fungují. Možná to u nás jde o trochu lépe, protože mají lidé více možností, jak se vyžít.