Střetů se zvěří na silnicích Ústeckého kraje přibývá. Zatímco v roce 2010 jich bylo evidováno kolem 380, loni to bylo 1922. Větší provoz, rychlejší řidiči, více zvěře, to jsou hlavní důvody, proč je střetů za poslední roky stále více. Navíc ubývá opatření, která pomáhají jim zabránit. Je méně dobrovolníků, drahá zařízení lidé kradou. Podle odborníků přitom dokážou v rizikových místech zabránit až 90 procentům nehod. V Ústeckém kraji, který byl dlouhá léta velmi aktivní v preventivních projektech, dochází v poslední době k útlumu opatření, i to podle expertů může být za růstem počtu střetů v nebezpečných místech.

„Opatření, která pomáhají zabránit střetům, jsou opravdu účinná. V místech, kde byla instalována, se nehodovost snížila třeba až na desetinu. Je to velká škoda, že opatření mizí. Na rizikových místech, kde byla, tak může nehodovost zase vzrůst,“ poznamenal dopravní expert Jan Pechout.

Postupně Ústecký kraj, který byl dlouho mezi regiony průkopníkem zavádění preventivních opatření, instaloval v minulých letech plašiče a pachové ohradníky až na 150 nejrizikovějších kilometrech. Nyní ale dochází k výraznému útlumu projektů. „Bohužel, je tomu tak. K útlumu dochází z několika důvodů,“ potvrdil vedoucí odboru dopravy na krajském úřadě Jindřich Franěk.

Stěhování. Ilustrační foto.
Kraj opět přišel o tisíce obyvatel. Láká Lounsko, nejvíc lidí ubylo na Mostecku

V případě elektronických a opticko-pachových plašičů, které byly na téměř 20 kilometrech silnic, je důvodem to, že je nenechavci neustále kradli, kraj nechtěl donekonečna moderní zařízení dokupovat a dotovat projekt. Zařízení se vždy po krádeži doplnila, krátce nato ale zase mizela, opakovaně. Kraj zkoušel měnit i silnice, kde zařízení testoval, problémy se ale opakovaly. Přitom plašič nejde nijak dál zpeněžit.

„Hlavním důvodem ukončení projektu bylo neustálé poškozování a krádeže elektronických plašičů. Nebylo v silách kraje je pořád obnovovat a nakupovat nové. Jeden plašič vychází zhruba na 2700 korun. Bylo instalováno celkem 506 plašičů v celkové hodnotě zhruba 1,3 milionu korun. Z tohoto celkového počtu bylo přes dvě třetiny elektronických plašičů odcizeno,“ vypočítal Franěk s tím, že o obnově projektu se nyní neuvažuje. Pachatelé se nenašli.

Pachové ohradníky

Na mnoha desítkách rizikových kilometrů silnic v Ústeckém kraji byly také v minulých letech instalovány pachové ohradníky. Na montážní pěnu se napustí pach predátora, například medvěda, rysa nebo vlka. To má donutit zvěř se místu vyhnout, nevstupovat do silnice. I pachový ohradník je velmi účinný. Potíž je ale v tom, že pach po čase vyprchá, zvěř si také zvykne, proto je důležité opatření obnovovat.

Na instalaci dlouhé roky spolupracoval kraj s myslivci. I tento projekt je ale nyní utlumený. Míst, kde ohradníky fungují, tak výrazně ubývá. Je totiž méně dobrovolníků, kteří opatření instalují. „Opatření má dobré výsledky. Nadšení myslivců ale už není takové jako dříve,“ přiznal Roman Chynoranský z dopravní policie.

Na řadě míst v kraji však dál pachové ohradníky pomáhají, v některých honitbách se o ně myslivci sami starají. „Jsou honitby, které dál udržují problémové úseky. Pachové ohradníky i nadále instalují ze svých prostředků, případně jsou podporováni obcemi nebo městy,“ popsal Franěk.

Nejrizikovější místa v kraji

Mezi Teplicemi a Ústím u Přestanova, na Chomutovsku na silnici I/13 u Málkova a Blahuňova, u Jílového, cesta mezi Rumburkem a Šluknovem, I/15 ze Skršína do Třebenic, úsek z Litoměřic do Žitenic, mezi Drahomyšlí a Lipencem, silnice z Mostu k Jirkovu, nebo úsek mezi Chbany a Libočany při jízdě mezi Žatcem a Kadaní. To jsou nejrizikovější místa na silnicích v Ústeckém kraji, kde hrozí střet se zvěří.

Nejrizikovějšími měsíci jsou březen, duben a květen, a pak říjen. „S příchodem jara a oteplením začíná zvěř více migrovat. Hlavně za potravou. V zimě se snaží někde zahřát, přečkat ji, tolik nehledá potravu, proto je přes zimu sražené zvěře o mnoho nejméně,“ vysvětlil Martin Gutzer z buškovického mysliveckého sdružení.

Speciální pořádková jednotka Policie ČR v akci. Archivní foto
Říkali jim báckomando. Elitní útvar severočeské policie má za sebou dekádu akcí

Proč je střetů více? Podle myslivců se stále zvyšují počty zvěře, dochází tak k více „setkáním“ s šoféry. Řidiči také jezdí v průměru rychleji než dříve, nestačí pak brzdit. Provoz je větší.

Nejrizikovější je doba mezi pátou a sedmou hodinou ranní, přes den pravděpodobnost nehody klesá. Opět se zvyšuje navečer po sedmnácté hodině. Další část karambolů se odehrává mezi půlnocí a jednou hodinou v noci. „Zvěř se pohybuje nejvíce právě ráno, přechází z polí do lesů, a večer. Nejintenzivnější je migrace při rozednění,“ pokračoval myslivec.

Nejvíce střetů je na Lounsku

V Ústeckém kraji došlo od roku 2010 do konce roku 2021 k celkem 12 596 nehodám se zvěří. To je 11,3 procenta z celkového počtu dopravních karambolů. Nejvíce je střetů dlouhodobě na Lounsku a Litoměřicku, nejméně naopak na Ústecku a Teplicku.

A jak se střetu se zvířetem vyhnout? „Předvídat. V rizikových místech jet pomaleji,“ řekl dopravní expert Jan Pechout. „Když se stmívá a rozednívá, tak zpomalit, více koukat kolem sebe. Nejen, že v té době je největší pohyb zvěře, ale také řidiči v té době nejhůře vidí, jsou nejhorší podmínky, když se mění světlo. Prostě být ještě více ostražitější,“ pokračoval.

A co když už se před vámi srna nebo divoké prase zjeví? „Chytit pevně volant a co nejvíce brzdit, co nejrychleji šlápnout na brzdu. Řidiči by se neměli snažit vyhnout se za každou cenu. To je chyba. Strhnou řízení, ale mohou skončit v kotrmelcích v příkopu nebo dostanou smyk a mohou narazit do nějaké pevné překážky, například do stromu. Tam je potom riziko zranění mnohem vyšší,“ dodal Pechout.