Na břehu Nechranické přehrady archeologové objevili kosterní pozůstatky, šperky a zbytky pohřebních truhel z 12. století. Včera ukončili terénní archeologické práce, při kterých vyzvedli poslední ostatky z původně 48 hrobů. V další práci budou pokračovat příští rok.

Kosti na břehu? Nic nového

K objevení pohřebiště v Polákách pomohla letošní sucha, při nichž klesla hladina nádrže. Vlny podemlely podloží a kosti se vyplavily z hrobů. Místní je na březích našli v polovině října. Nebylo to pro ně zvláštní překvapení, protože tam lidské kosti čas od času nacházejí. „Vyplavují se z Dolanského hřbitova, který je současný a leží asi o dvě stě metrů dál. Hřbitov byl zakryt při výstavbě Nechranic, agresivní vlny ale podemílají terén a hroby rozrušuje," vysvětlil Jan Svejkovský, mluvčí Povodí Ohře. To má vodní dílo ve správě.

Po prvním ohledání archeologové a antropoložka došli ke zjištění, že půjde o mnohem starší kosterní pozůstatky. „Pustili jsme se proto do jednání s Povodím Ohře a zahájili archeologický výzkum," uvedla Věra Sušická, archeoložka Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě. „Viděli jsme pár kostí na povrchu, vůbec jsme ale nepředpokládali, že jich tady bude tolik. To pohřebiště je dost široké s velkou hustotou hrobů," doplnil její kolega Kryštof Derner, který se v rámci archeologie specializuje na období středověku. Značná část pohřebiště pokračuje dál pod hladinou a není ji proto možné prozkoumat. Archeolog odhaduje, že mohlo mít až dvě stě pohřebních míst. To by ale nebylo až tak zvláštní.

Mrtví uprostřed vesnice živých…

Zajímavé je, že se v přímé blízkosti hrobů našly zbytky sídlištních objektů z přibližně stejného období. „To by znamenalo, že kolem mrtvých existovala osada živých, což bylo ve 12. století šokující. Do té doby lidé pohřbívali mrtvé daleko za vesnicí, protože k nim cítili odpor a strach," přiblížil Kryštof Derner. „Pak se ale pod vlivem církve mrtví začali stěhovat mezi živé k nějakým prvním církevním stavbám. Byla to doba velkých změn a my jsme ji možná zachytili v archeologickém obraze. Pak bychom tu ale měli mít církevní stavbu," doufá v nález opravdové archeologické senzace. Po jejích možných pozůstatcích bude s kolegy pátrat příští rok.

Díky jílovité půdě se dobře zachovaly části truhel, do nichž se kdysi nebožtíci pochovávali. V jednom z hrobů archeologové našli bronzovou záušnici. To je šperk, který se zavěšoval na čelence do vlasů. A v hrobě malého dítěte se zdeformovanou stehenní kostí našli také prsten.

Prsten pro nemocné dítě

To je zvláštnost, protože zvyk prezentovat se hrobovými přídavky už tenkrát neexistoval. „V tom prstenu cítíme něco víc. Mohl se tam ocitnout díky soucitu a pohnutí pozůstalých nad nemocným děťátkem," přiblížil archeolog.

Dvojice archeologů Věra Sušická a Kryštof Derner zdokumentovali, jak kostry leží. „Pokoušeli jsme se v terénu zjistit, co nejvíc. Měřili jsme a popisovali, protože po vyjmutí kostry zmizí i celková informace," přiblížila Sušická. Ostatky vyzvedli, v pytlích převezli do archeologického ústavu, kde je umyjí a antropolog je znovu poskládá dohromady. Pak začne zdlouhavá práce, při které určí věk, pohlaví a nemoci. Ostatky budou s největší pravděpodobností uloženy v depozitáři, kterých má archeologický ústav v kraji hned několik. Jen ve vzácných případech bývají znovu pohřbeny.

Objevené a znovu zapomenuté

O středověkém pohřebišti v Polákách se vědělo už v sedmdesátých letech minulého století, kdy byla Nechranická přehrada vystavěna. Vše ale upadlo v zapomnění, archeologický průzkum se tam dosud nikdy neprováděl.

Archeologický ústav je už nyní domluven s Povodím Ohře, na dalším výzkumu na podzim příštího roku. Stejně jako letos, i příští rok se vodohospodáři chystají přispět snížením vodní hladiny o půl druhého metru. „Do té doby nesmíme jít s hladinou níž, aby nebyly vlnami ohroženy další nálezy," informoval mluvčí Jan Svejkovský.