Jeho kapitán Nemo v nadživotní velikosti, ponorka Nautilus a mořská fauna stojí v Písečném světě v moravské Lednici. Pro zkušeného sochaře to byla výzva. „Sochy z písku jsou náročné na materiál,“ vysvětluje Bezaniuk. „Používá se pouze mořský nebo říční písek, který má trochu jinou strukturu než ten běžný stavební. Lépe drží,“ doplňuje. Nalezišť je v Česku jen několik a každý sochař si své dodavatele vzácného materiálu, který je pozůstatkem pravěkých moří, bedlivě chrání.

Na jednu písečnou sochu o rozměru tři krát tři metry spotřebuje Milan Bezaniuk rovnou tunu písku. „Dál už ale tvoření na materiál a pomůcky náročné není, základ je lopata a obyčejné zednické nářadí,“ vyjmenovává. O to náročnější jsou však díla na zpracování. „Základem je dobře dusat a dusat, aby byl písek kompaktní. Vytvoří se základní tvar, který se penetruje, aby odolával dešti a kroupám,“ popisuje umělec.

Kovové nebo dřevěné podpůrné konstrukce či formy v této disciplíně neexistují, výsledný tvar závisí pouze na fantazii a umu autora. Ať mají sochy sezonní charakter, nebo zůstávají dlouhodobě v halách, nesmí spadnout. Jak se socha někde zbortí, musí se začít úplně od znova.

Pokud máte v plánu o prázdninách výlet na Moravu a pojedete kolem Lednice, Písečný svět nezapomeňte navštívit. Rázem i tuzemská dovolená nabídne pohled do nekonečných hlubin oceánu. Letos tu umělci tvořili na téma příběhů Julese Verna a děl Karla Zemana.

Milan Bezaniuk ale moře nevyhledává a trénovat letos na pláži na další sympozium nebude. „Písek pro mě není v tvorbě to hlavní, srdeční záležitost je pro mě dřevo, řezbařina. Z toho tvořím nejvíc,“ říká. „Inspiraci nacházím všude a nejčastěji tvořím spontánně. Mám rád propletené linie,“ doplňuje umělec.

Dubové propletence tvoří i dílo (S)růsty, které toto úterý vztyčili na kruhovém objezdu v Nových Ervěnicích v Jirkově. Doplnilo tak dřívější sochu u základní umělecké školy. „Ze začátku jsem trochu váhal, zda je zrovna kulaťák dobré místo pro sochu, ale nakonec jsem rád. Ono totiž platí, že aby socha opravdu vynikla, musí ji člověk celou obejít. A to se tady dobře daří,“ usmívá se Milan Bezaniuk.

Nejčastěji tvoří pro objednavatele na zakázku, řadu děl ale najdete i v různých městech. V Mníšku pod Brdy se radují z originální knihobudky, Lípu vytvořil pro Stříbrnou Lhotu a pravidelně vystavoval na landartovém setkání v Königsmühle.

Jeho dílo obdivovali i v Benátkách. Je totiž jedním ze spoluautorů bissony Praga z Nehasic, historické osmiveslice, která se zúčastnila největší benátské slavnosti Regata Storica.

Jak umělecké dílo pro Benátky vznikalo, můžete vidět v chomutovské restauraci Republika v ulici 28. října, kde aktuálně probíhá výstava fotografií.

Milan Bezaniuk
se narodil v Chomutově v roce 1972. Vyučil se zámečníkem, od malička se ale věnoval malbě, umění a řezbařině, které určily jeho profesní život. Mezi jeho další záliby patří pobyt v přírodě.