Nateklé a bolestivé koleno, pochroumaná záda a více než třítýdenní nemocenská. Takový je výsledek „setkání“ Lenky Adamové se sousedem, který do ní měl najíždět autem ve dvoře. Je to poněkud nečekané vyvrcholení dva roky trvajících dohadů o příjezdovou cestu ke garážím za domy v ulicích Purkyňova a Čechova v Chomutově. Někteří z místních lidí mluví o psychickém teroru ze strany vlastníka dvora – bývalého zápasníka Jaroslava Lecjakse. Událostí se zabývá policie.

„Byla jsem zabraná do hovoru s právníkem, když jsem zaslechla zvuk přejížděných kamínků a na poslední chvíli se otočila. Byl to Lecjaks v autě, kterým se přiblížil těsně ke mně,“ popsala událost z 28. května Lenka Adamová. „Právník ho varoval: Ještě centimetr a je to trestný čin, do lidí se nenajíždí. On couvl, začal troubit a najel znovu, tentokrát mi vrazil do pravého kolene,“ doplnila žena. Nebyl to takový náraz, aby spadla na zem, má ale poraněnou nohu a při snaze udržet rovnováhu si zranila také záda, s nimiž se léčila už dříve.

Jaroslav Lecjaks si nemyslí, že by sousedku skutečně ohrozil. „Já jel rychlostí tři kilometry za hodinu. Jel jsem po svém pozemku a ti lidé tam stáli a neuhnuli, i když mě viděli,“ řekl. „Chtěl jsem odjet a před tím si vzít věci z garáže,“ tvrdil.

Místo, kde původně parkoval, je od garáží zhruba 10 metrů. Adamová s právníkem stáli v tomto úseku veřejné cesty. „Domnívám se, že chtěl v mé klientce, se kterou vede spor, vyvolat minimálně strach,“ vyjádřil svůj soukromý názor právní zástupce Tomáš Malina. Ten den měl na místě schůzku se šesti osobami – vlastníky garáží a členy jejich rodin. Společně prověřovali, jestli je možné zajet do poslední z garáží. Vlastník dvora totiž uprostřed vystavěl placené parkoviště a od příjezdovky ho oddělil vysokým obrubníkem. Manipulační prostor je minimální. Zajíždění do garáží je tak zkouškou vysoké řidičské zdatnosti, jejich majitelům je přitom často sedmdesát a více let.

Původ celého problému spočívá v tom, že chtěl Lecjaks vybírat poplatky za příjezd ke garážím. To mu však zákon neumožňuje a místní na to nepřistoupili ani po řadě konfliktů. Chování vlastníka dvora popisují jako nátlakové a zastrašující. Čas od času bývá přes vjezd natažený řetěz se zámkem, takže neprojedou.

Lecjaks se naopak ohrazuje, že sousedé ubližují jemu. „Dávají na mě trestní oznámení, která jsou nesmyslná. Každých čtrnáct dní jsem na komisi kvůli hloupostem. Byl jsem tam už třikrát, obtěžuje mě to,“ uvedl. „Proč volali policii, když byl přes cestu řetěz? Byla tam cedulka, mohli mi zavolat, dal bych jim klíčky,“ dodal.

„Ať jezdí na motorce“

Toho, že jim s příjezdem ke garážím komplikuje situaci, je si dobře vědom, ustoupit ale nechce. „Vím, že se do nich kvůli obrubníku najíždí blbě. Ale já dodržel minimální vzdálenost, jak žádá zákon. Kdyby řekli, že mi přidají stovku dvě měsíčně, třeba bych jim nechal půl metru navíc. Jinak ať tam jezdí třeba na motorce, když se tam jinak nedostanou,“ vzkázal.

Událost z konce května policie šetří. „Policisté se jí zabývají pro podezření ze spáchání přestupku proti občanskému soužití,“ uvedla mluvčí chomutovské policie Miroslava Glogovská.

Tímto incidentem ale nic nekončí. „Eskaluje to dál,“ posteskl si 75letý soused a majitel další z garáží Josef Hazda, kterému měl Lecjaks bránit ve vjezdu do garáže první červnový den a také 16. června. „Horší to bylo poprvé. Vrátil jsem se z nákupu, chtěl zajet do garáže, on se mi ale postavil pět deset centimetrů dozadu za nárazník a čekal, jestli do něj drcnu. Říkal: Jestli do mě narazíte, zavolám policajty a jdu na vás marodit,“ popsal senior. „Divím se, že jsem to zvládl, celý jsem se klepal rozčilením. Beru prášky na vysoký tlak a nemám pravou nohu,“ doplnil. Také on podal oznámení na policii.