Muži, ženy, děti, vojáci, dělníci, svazáci i pionýři. Spartakiádě se prostě nedalo uniknout. Na monstrózní tělocvičné akce minulého režimu nacvičovali všichni, kdo uzvedli stuhu či obruč. Choreografie se pilovaly i v Ústeckém kraji.

První spartakiády organizovala za první republiky levicová odnož dělnických tělovýchovných jednot. V totalitním Československu se konaly od roku 1955 do roku 1985 pravidelně každých pět let, mimo roku 1970, kdy panovaly obavy z protestů proti okupaci v roce 1968. Místo ní se konaly jen místní „tělovýchovné slavnosti“.

Už první spartakiáda v roce 1955 vzbudila ve stranicky smýšlejících jedincích nadšení. Například v kronice města Lovosice si můžeme přečíst: „ Dne 21. června se konala v Lovosicích okresní spartakiáda, která měla vysoce politický význam a vyzněla jako mohutná sportovní manifestace.“ Tomu se přizpůsoboval veškerý život ve městě. Byl postaven stanový tábor a zapálen spartakiádní oheň. Na okresní spartakiádě tehdy vystoupilo 2 707 cvičenců v 11 písních.

Třetí okresní spartakiády na témže místě se zúčastnilo už 6000 více či méně natěšených sportovců. „Cvičenci z lovosických škol se zúčastnili oblastní spartakiády v Třebenicích a okresní spartakiády v Terezíně, které počasí nepřálo. Stadion se podobal spíše bazénu, ale zásluhou armády a příslušníků jednoty, kteří navezli na plochu 11 nákladních aut pilin, se mohla okresní spartakiáda uskutečnit. Ani déšť nezahnal 5000 diváků, kteří byli předvedenými výkony nadšeni,“ píše se v lovosické kronice.

Spartakiáda 1980 - učňovská mládež  Zdroj: YouTube.com/Iveta Baranova

Legendární se ovšem stala spartakiáda v roce 1980. Skladbu Michala Davida „Poupata“ a sličné cvičenky v červenobílých dresech si pamatuje snad každý. „Já byla tehdy v sedmé třídě a všechny dívky se zúčastnily výcviku na spartakiádní vystoupení. Byla to v tu dobu záležitost prestiže. Z naší školy vybrali jen několik děvčat, která mohla odjet do Prahy na Strahov. Já jsem byla vybrána a byl to pro mě zážitek na celý život,“ vzpomíná roudnická rodačka Petra Michálková a dodává, že nácviky probíhaly dvakrát týdně po vyučování v tělocvičně školy. Do Roudnice nad Labem se tehdy na celý týden sjeli i vysokoškoláci z celé republiky, aby se zde chlapci a děvčata secvičili, protože do té doby nacvičovali každý odděleně.

Ve stínu revoluce

Nejvelkolepější akcí měla být spartakiáda v roce 1990, jenomže sametová revoluce, která přinesla změnu režimu, tuto akci zcela zastínila. Cvičení se tehdy odehrálo na stadionu Evžena Rošického a necvičilo se ve všech kategoriích. Na akci navíc chyběli sportovci ze Slovenska.

„Já byl v roce 1989 na základní škole v osmé třídě a pamatuji si, že jsme na spartakiádu nacvičovali nějaké cviky s žíněnkami. Pak přišla revoluce a my už nikam nejeli,“ vypráví Ústečan Martin s tím, že v tu dobu mu začínala puberta a měl jiné zájmy, takže neúčasti na spartakiádě ani nelitoval.

Prohlédněte svůj archiv
Máte nějaké fotografie týkající se spartakiády z Chomutovska? Pošlete nám je na adresu zdenek.plachy@denik.cz, připojte stručný popis a jejich autora. Došlé fotografie přidáme do galerie u tohoto článku.